Zpěv - noty pro zpěv, škola zpěvu
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
| 1 2 3 4 … 5 Další |
Zpěv (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)
Zpěv je specifický hlasový umělecký projev, který se cíleným střídáním tónů a zpravidla i rytmickou strukturou odlišuje od běžné řeči nebo recitace. Zpívající člověk se nazývá zpěvák nebo pěvec. Hudba, kterou zpěváci produkují, se nazývá píseň. Ta může být zpívaná jak a cappella (tzn. bez doprovodu) tak za doprovodu hudebníků a hudebních nástrojů. Počet hudebníků doprovázejících zpěváka je různý, od jediného člověka přes komorní orchestry až k celému symfonickému orchestru nebo big bandu. Zpěv se často realizuje ve skupině s dalšími hudebníky, například ve sboru zpěváků s různými hlasovými typy, nebo v tělese s hudebníky hrajícími na nástroje, jako rocková skupina nebo barokní těleso Téměř kdokoli, kdo umí mluvit, umí také zpívat, protože se zpěv podobá plynulé řeči.
Zpěv může být neformální, pro radost, třeba zpívání si ve sprše či karaoke. Nebo naopak může být velmi formální, jako v případě zpěvu během náboženského rituálu (např. mše), nebo profesionální pěvecké vystoupení na jevišti či v nahrávacím studiu. Zpěv na vysoké amatérské či profesionální úrovni obvykle vyžaduje přirozený talent, odborné vedení a pravidelné cvičení. Profesionální zpěváci většinou budují svou kariéru v jednom specifickém hudebním žánru, např. hudba vážná nebo rocková. Obvykle berou hodiny zpěvu u učitele zpěvu nebo hlasového kouče během celé své kariéry.
Styly zpěvu
V různých kulturách existuje mnoho stylů a technik zpěvu. V některých kulturách nebo společenských vrstvách a skupinách je zpěv běžnou součástí života většiny lidí, v některých je vysoce specializovaným uměním. Některé jazyky či nářečí jsou samy o sobě melodičtější než jiné a jsou považovány za zpěvné.
Zpěv může být sólový či sborový. Pěvecký sbor pak je vokální těleso s větším počtem zpěváků. Existují sbory mužské, ženské, dětské (např. Bambini di Praga, Rolnička, Sedmihlásek, Koncertní sbor Permoník) a smíšené (např. Český pěvecký filharmonický sbor).
Druhy hlasů
Druhy hlasů se u mužů pohybují od nejhlubšího basu k nejvyššímu tenoru, u žen pak od nejhlubšího altu k nejvyššímu sopránu.
Hlasové typy podle klasického schematu
Ženské
* Soprán je nejvyšší ženský a dětský hlas, v rozsahu asi c¹ až a². Rozeznáváme soprán dramatický, koloraturní apod.
* Mezzosoprán [mecosoprán] je ženský nebo chlapecký hlas, hlubší soprán, s plnějším tónem v poloze mezi sopránem a altem, spíše však altového zabarvení
* Alt je buď hluboký hlas ženský nebo chlapecký, jehož rozsah je asi e až f ² a někdy i větší. Hluboký alt nazýváme kontraalt.
Mužské
* Tenor je vysoký mužský hlas s rozsahem asi c až a¹ (někdy až c²). Vysoký tenor se nazývá kontratenor.
* Baryton je mužský hlas střední polohy mezi tenorem a basem, rozsah asi G až g¹
* Basbaryton je speciální mezistupeň mezi basem a barytonem, rozsah asi F až g¹, obvykle se jedná o světleji zabarvený bas.
* Bas je hluboký mužský hlas s rozsahem přibližně E až e¹ nebo f¹, hluboký bas mívá až kontra B. Podle barvy rozeznáváme bas „seriózní“ a bas „buffo“. Pozor: výraz „bas“ má význam i v instrumentální hudební skladbě coby nejhlubší hudební nástroj, základní hlas.
Nákupní košík