Gabriel Faure - noty, taby, zpěvníky, výuková DVD
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Gabriel Faure
Wikipedie
Gabriel Fauré (12. května 1845, Pamiers, jižní Francie – 4. listopadu 1924, Paříž) byl významný francouzský hudební skladatel, působící ve 20. století.
Život
Mládí
Fauré, šesté, nejmladší dítě svých rodičů, se narodil v jihofrancouzské provincii Ariège, nedaleko Pyrenejí a španělských hranic. Jeho otec byl školním inspektorem a později ředitelem školy pro budoucí ředitele, ale mezi jeho předky se žádní hudebníci nenacházeli. Nicméně Gabriel projevoval hudební nadání již od devíti let a v roce 1854 získal stipendium na Škole klasické a duchovní hudby v Paříži a od jejího zakladatele Louise Niedermeyera a zůstal zde až do svých dvaceti let. Dostalo se mu přísné výuky, která ho měla připravit na dráhu chrámového sbormistra, a později se zde seznámil se svým učitelem hry na klavír, Camile Saint-Saënsem.
Dospělost
Po ukončení školy se Fauré v roce 1866 stal varhaníkem chrámu v Rennes, kde zůstal do roku 1870. Ačkoliv šokoval duchovní tím, že hrál v kostele operní hudbu a při bohoslužbách kouřil, strávil toto období plodně, dával hodiny a skládal nejrůznější skladby, hledaje svůj osobní styl. Pak přijal místo v pařížském kostele, ale odešel a poté strávil několik měsíců během prusko-francouzské války 1870–1871 v armádě, kde byl oceněn vyznamenáním Croix de Guerre. Po demobilizaci vystřídal rychle za sebou dvě místa v kostelích, nejprve v St. Honoré d’Eylau a pak v říjnu 1871 (po zhroucení revoluční komuny, která se téhož roku udržela deset měsíců u moci) jako asistent Widora u sv. Sulpicia. V roce 1874 opustil i toto místo a stal se zástupcem Saint-Saënse u Madeleine, a když jeho učitel v roce 1877 odstoupil, sbormistrem. V té době byl již Saint-Saëns oceňovaným a vlivným přítelem, v jehož domě se Fauré setkával s mnohými význačnými hudebníky, jako byl d’Indy a Chabrier, stejně tak i spisovateli Flaubertem, George Sandovou a Turgeněvem. Bylo to rovněž období jeho románku s Marianne Viardotovou, dcerou zpěvačky Pauline Viardotové. V roce 1877 se zasnoubili, ale v říjnu zasnoubení zrušili. Jeho zjitřené city z té doby se odrazily patrně v jeho první houslové sonátě (1876), prvním klavírním kvartetu (1879) a baladě pro klavír a orchestr (1881). V březnu 1883 se oženil s Marií Fremietovou, dcerou sochaře. Měli spolu dva syny, z nichž první se narodil téhož roku a druhý v roce 1889. Nebyli spolu však příliš šťastni. Skladatel i nadále vyhledával rozptýlení v mimomanželských vztazích.
První úspěchy
Jeho hudební dráha se však vyvíjela slibně a v listopadu 1871 se spojil se Saint-Saensem, d’Indym, Chabrierem, Bizetem a dalšími a společně založili Národní společnost pro francouzskou hudbu, těleso zasvěcené podpoře „galského umění“, které mělo za úkol přivodit obrození francouzské hudby, a v roce 1874 se stal jejím tajemníkem. V téže době se stal horlivým obdivovatelem Wagnera a vyjížděl na představení jeho cyklu Prsten Nibelungův. Od roku 1880 se stal Faurého život zvnějšku jednotvárným, ačkoliv občas trpěl oslabujícími depresemi. Smrt jeho otce v roce 1885 uspíšila práci na Rekviem, jednom z jeho nejoblíbenějších děl, které však dokončil teprve v roce 1900, kdy umřela i jeho matka.
Závěr života a smrt
Pro své nesčetné písně a další hudbu si nalezl vydavatele a stal se vyhledávaným učitelem a inspektorem na provinčních konzervatořích. Stal se vůdčí osobností pařížského společenského života a hodně cestoval. V roce 1896 přijal místo staršího varhaníka v chrámu Madeleine a vystřídal Masseneta jako učitele skladby na pařížské konzervatoři, kde se jeho žákem stal Maurice Ravel, jenž ho miloval a obdivoval. Rovněž psal v letech 1903–1921 hudební kritiky do pařížského listu Le Figaro. V roce 1905 se stal ředitelem konzervatoře a ačkoliv trpěl ztrátou sluchu, odešel na odpočinek teprve v roce 1920, v pětasedmdesáti letech. Gabriel Fauré skládal až do své smrti, do roku 1924. Při jeho pohřbu v kostele, kde hrál, mu zaznělo jeho Rekviem.
Nejvýznamnější díla
Rekviem
Balada pro orchestr
Houslové sonáty
Klavírní kvartet
Dies irae
La bonne chanson
Prométheus
Aprés un rêve
Kouzelný klavír
Úžas
Dolly
Lehké svůdnosti
Elegie pro violoncello
Béziers
Pénélopé
Písňový cyklus
Klavírní nokturna
Duet
Tajemství západního města
Sicilienne
Gabriel Faure - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče
product_code
Adieu (Poeme D'Un Jour Op.21 No.3)
Agnus Dei (Requiem Op.48)
Apres Un Reve
Apres Un Reve Op.7 No.1
Au Bord De L'eau
Aurore
Automne
Barcarolle No.1 In A Minor Op.26
Barcarolle No.4 In A Flat Op.44
Berceuse (The Dolly Suite Op.56)
Berceuse Op.16
Cantique De Jean Racine Op.11
Clair De Lune
Clair De Lune Op.46 No.2 [Faure, Gabriel]
Elegie Op.24
Chanson D'amour
Chanson D'Amour Op.27 No.11
Ici-bas!
Impromptu No.3 In A Flat Major Op.34
Le Secret
Les Berceaux
Les Roses D'ispahan
Les Roses D'ispahan Op.39 No.4
Lydia
Mandoline
Nell
Nocturne No.1 In E Flat Minor Op.33
Nocturne No.5 In B Flat
Notre Amour
Pavane Op.50 [Faure, Gabriel]
Pie Jesu (Requiem Op.48)
Prelude No.4 In F Major
Prelude No.9 In E Minor
Rencontre
Sanctus (Requiem Op.48)
Sicilienne (Pelleas Et Melisande Op.80)
Song Without Words Op.17 No.1
Song Without Words Op.17 No.3
Tendresse (The Dolly Suite Op.56)
Valse-caprice No.1 In A Major Op.30
