Leonard Bernstein - noty, taby, akordy
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Leonard Bernstein
Wikipedie
Leonard Bernstein (25. srpna 1918 Lawrence, Massachusetts, USA – 14. října 1990) byl americký dirigent, hudební skladatel, klavírista, pedagog, hudební popularizátor a televizní hvězda.
Biografie
Narodil se v Lawrence, ve státě Massaschusetts. Jako malý chlapec bral lekce na piano a navštěvoval Posádkovou a Bostonskou latinskou školu. Na Harvardově univerzitě studoval s Walterem Pistonem, Edwardem Burlingame-Hillem a A. Tillmanem Merrittem a mnoha dalšími. Absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu (1939), poté studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii (1942), kde byl nejnadanějším žákem Fritze Reinera. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, berkshisrském letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem. Dne 14. listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent. Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru. Po smrti Sergeje Kusevického v roce 1951 se stal na mnoho let vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. Na počátku roku 1947 Bernstein přijal pozvání Palestinského orchestru a přijel do Jeruzaléma v tehdejší britské mandátní Palestině (dnešní Izrael), aby dirigoval několik koncertů. O svých zážitcích z této cesty napsal Bernstein svému příteli:[14] V těchto lidech je síla i oddanost, jež jsou obdivuhodné. Nikdy si nedají tuto zemi vzít, to by raději nejdřív zemřeli. A jejich zem je krásná tak, že se to nedá popsat. Situace je napjatá a nepředvídatelná, orchestr výborný a plný nadšení (první zkouška dnes ráno). Mávl jsem taktovkou, a před koncertní síní zazněl jako doprovod hlučný výbuch. Klidně jsme pokračovali v práci. Tak to tady chodí. Včera večer z našeho hotelu unesli jednoho Angličana, dnes vyletěla do vzduchu policejní stanice, na náměstí byl zničen náklaďák – a život jde dál. Tančíme, hrajeme boogie-woogie, procházíme se kolem Středozemního moře (které je jako z pohádky) a doufáme v to nejlepší. – Leonard Bernstein, v dopisech svému příteli. V letech 1958–1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se hudebním ředitelem Newyorské filharmonie (831 koncertů). Poté až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů (Bostonský symfonický orchestr, Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové, Vídenští filharmonikové), operních domů a na hudebních festivalech po celém světě a stal se jednou z nejzářivějších dirigentských hvězd 20. století. Svou osobní horlivostí oživil celosvětový zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese. Na veřejnosti se velmi proslavil svými televizními popularizačními pořady o (vážné) hudbě. Tyto pořady, které získaly celou řadu televizních ocenění (např. 11 Emmy), z něj v 60. letech udělaly televitní hvězdu a jednu z nejvýraznějších kulturních osobností v USA. Byl to právě Leonard Bernstein, kdo přivedl mnoho Američanů k vážné hudbě. Vše začalo pořadem „Omnibus“, který měl v letech 1954-1961 deset dílů. Poté, co se Bernstein stal šéfdirigentem Newyorské filharmonie, uskutečnil 15 programů pro dospělé (1958-1962) a především 53 programů pro mladé s názvem: „Young People's Concerts with the New York Philharmonic“ (1958-1973), které byly z Bernsteinových pořadů nejpopulárnější. Ve všech těchto programech Bernstein na televizní obrazovce zasvěcoval velké i malé diváky do různých tajů a „záhad“ hudby a představoval významné skladby a hudební skladatele. Vybrané scénáře Koncertů pro mladé publikum poté vyšly knižně – kniha se stala bestsellerem - (v českém překladu LB: O hudbě - Koncerty pro mladé publikum. Praha: NLN, 1996). Autorka Bernsteinova životopisu Meryle Secrest hovoří o jeho bisexualitě a cituje též jeho přítelkyni Shirley Rhoades Perle, která uvedla, že "potřeboval muže sexuálně a ženy emocionálně".[15]
Charakteristika Bernsteina jako skladatele
Jako skladatele ho lze považovat za postmodernistu už v 50. letech 20. století. Nerozlišoval mezi hudbou „vážnou“ a „populární“, ale mezi „dobrou“ a „špatnou“. Bernstein byl stylový syntetik a „eklektik“: nějaké umělecké škatulkování pro něj neplatilo: V artificiálních skladbách, v zásadě tonálních, používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus (synkopování, střídavé rytmy, nesouměrné metrum) a barvitou instrumentaci (časté využívání klavíru, vysoké polohy žesťů, početných, virtuózních perkusí); muzikálovou hudbu a formu pozvedl na vysokou úroveň (např. jazzová fuga v písni Cool) a znovu dokázal, že i díla populární kultury mohou být zároveň velmi hodnotná. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií, protože jsou často polystylová a polyžánrová a obsahují „od všeho něco“. Náměty skladeb, duchovní i čistě světské, se neobracejí do minulosti, ale přímo reflektují svět, v němž jejich autor žil a tvořil: hledají víru ztracenou v moderní době nebo třeba opěvují radovánky a vyjadřují problémy soudobého New Yorku. Řada kompozic se zpěvem je vícejazyčná, často mísí angličtinu, hebrejštinu a různé další jazyky včetně latiny.
Dílo
Divadelní a filmové skladby
Fancy Free – balet, 1944
On the Town – muzikál, 1944
Facsimile – balet, 1946
Peter Pan – písně, doprovodná hudba, 1950
Trouble in Tahiti – opera o jednom aktu, 1952
Wonderful Town – muzikál, 1953
On the Waterfront – filmová hudba, 1954
Candide – muzikál-opera, 1956
West Side Story – muzikál, 1957
Mass – muzikálové oratorium, 1971
Dybbuk – balet, 1974
1600 Pennsylvania Avenue – muzikál, 1976
A Quiet Place – opera ve dvou aktech, 1983/1984 (obsahuje Trouble in Tahiti)
The Race to Urga – muzikál, 1987
Orchestrální koncertní skladby
Jeremiah – Symfonie č. 1, 1942
Three Dance Episodes from „On the Town“, 1945
Three Dance Variations from „Fancy Free“, 1946
The Age of Anxiety – symfonie č. 2 (podle W. H. Audena), pro klavír a orchestr, 1949
Serenade – pro sólové housle, smyčcové nástroje, harfu a bicí nástroje, 1954
Prelude, Fugue and Riffs – pro sólový klarinet a jazzový ansámbl, 1955
Symphonic Suite from „On the Waterfront“ – symfonická suita z On the Waterfront, 1955
Symphonic Dances from „West Side Story“ – symfonické tance z West Side Story, 1960
Kaddish – Symfonie č. 3, pro orchestr, smíšený sbor, chlapecký sbor, recitátora a sopránové sólo, 1963
Dybbuk – suity č. 1 a 2, pro orchestr, 1974
Songfest: A Cycle of American Poems for Six Singers and Orchestra – Slavnost písní: Cyklus amerických básní pro šest hlasů a orchestr, 1977
Three Meditations from „Mass“ – tři meditace z „Mass“, pro for violoncello a orchestr, 1977
Divertimento for Orchestra – 1980
Halil – nokturné pro sólovou flétnu, bicí nástroje, harfu a smyčce, 1981
Concerto for Orchestra – 1989
Chorální skladby pro kostel nebo synagogu
Hashkiveinu – pro sólový tenor, smíšený sbor a varhany, 1945
Chichester Psalms – 1965
Missa Brevis – pro smíšený sbor a vysoký tenor (mužský alt) s bicími nástroji, 1988
[editovat]Komorní skladby
Sonáta - pro klarinet a klavír, 1942
Touches - pro klavír sólo, 1981
Thirteen Anniversaries - pro klavír sólo, 1988
Dance Suite - pro žesťový kvintet, 1989
[editovat]Vokální skladby
I Hate Music: A cycle of Five Kids Songs for Soprano and Piano – Nenávidím hudbu: Cyklus pěti dětských písní pro soprán a klavír, 1943
La Bonne Cuisine: Four Recipes for Voice and Piano – Francouzská kuchyně: Pět receptů pro vokál a klavír, 1947
Arias and Barcarolles – Árie a barkaroly, pro mezzosoprán, baryton a čtyřruční klavír, 1988 (orchestrováno)
Leonard Bernstein - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče
song
I Can Cook Too
Lonely Town
Lucky To Be Me
New York, New York
Some Other Time
Ya Got Me
Nákupní košík
