NAVRCHOLU.cz

 

Staňte se našim fanouškem na Facebooku

Metal - noty, akordy, taby, výuková DVD

 

Vyhledat podle

Název:
Skladové číslo:
Hledat v popisu:
 
 

Dave Celentano: ASAP Two Hand Tapping - Learn How To Tap The Celentano Way (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  631 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Dvouruční tapping.   Dave Celentano učí několik nových a inovativních způsobů využití …
 

Dave Celentano: Secrets Of Shred Guitar (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  498 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Taje shredové kytary.   Začínající i pokročilý kytaristé se v této DVD výuce mohou naučit …
 

The Ultimate Heavy Metal Bass Book (noty, taby na baskytaru)

Cena:  433 Kč

Speciální objednávka

Noty, taby na baskytaru.   Škola hry na baskytaru: Heavy metal.   Český přebalový popisek výrobku se připravuje. Původní znění najdete níže.
 

Derek Roddy: Blast Beats Evolved (DVD) (video škola hry na bicí)

Cena:  331 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na bicí: Derek Roddy - Speed metal, grindcore & death metal.   Hloubkový pohled do současných …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Effects Pedals (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Efektové pedály.   Od revolučních objevů Jimiho Hendrixe až po moderní mistry, jakými …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Getting A Great Sound (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Jako dosáhnout skvělý zvuk elektrické kytary.   Ať už používáte základní sestavu či …
 

Lick Library: Killer Guitar (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Vražedná kytara.   Jeden z nejlepších hráčů a učitelů v branži, Dave Kilminster, vám …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - How To Play Fast Volume 1 (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Jak hrát rychle 1.   Naučte se shredovat přesně jako ti nejlepší s touto hyper-rychlou …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - How To Play Fast Volume 2 (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Jak hrát rychle 2.   Naučte se shredovat přesně jako ti nejlepší s touto hyper-rychlou …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Scale Shapes (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Tvary stupnic.   Stuart Bell nabízí snadno srozumitelného průvodce tvary stupnic, …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Sweep Picking (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Sweepové vybrnkávání.   V této úžasné DVD výuce se naučíte vše, co potřebujete znát o …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Two Handed Tapping (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Dvojruční tapping.   Oslňující umění dvojručního tappingu je esenciální technikou …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Melodic Soloing (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Melodické sólování.   Přidejte se ke Stuartu Bullovi, abyste se naučili a ovládli umění …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Rhythm Guitar (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Doprovodná kytara – Rock, blues a latinskoamerická hudba.   Tato průkopnická DVD výuka …
 

Lick Library: Ultimate Guitar - Fretboard Navigator 1 (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Průvodce kytarovým hmatníkem.   V této DVD výuce vás Jamie Humphries seznámí se …
 

Lick Library: Ultimate Guitar - Fretboard Navigator 2 (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Průvodce kytarovým hmatníkem 2   V této DVD výuce vám Jamie Humphries pomůže rozluštit …
 

Lick Library: Ultimate Guitar - Shredding With Arpeggios (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Shredování s arpeggii.   V této DVD výuce Danny Gill demonstruje licky pro durová, …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Soloing With Modes (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč

Speciální objednávka

Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Sólování s mody.   V této neocenitelné DVD výuce vám Danny Gill umožní hloubkový pohled do …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Chords And The Scales That Fit Them (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  799 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Akordy a stupnice, které se k nim hodí.   Nejste si jisti, které stupnice fungují s …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Playing With Feel (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Jak hrát s pocitem (feelem) – dynamika.   Ideální pro rockové kytaristy všech herních …
 

Lick Library: Ultimate Guitar Techniques - Power Pentatonics (DVD) (video škola hry na kytaru)

Cena:  666 Kč
Výukové DVD.   Škola hry na kytaru: Pentatonické power stupnice.   V této DVD výuce vám Jamie Humphries vysvětlí použití …
 
1  2  3  4  … 6   Další
 

Heavy Metal

 

Wikipedie

 

Pojem heavy metal lze chápat v několika významech:

 

1. v původním významu lze heavy metal používat jako synonymum pro hard rock
2. v užším smyslu představuje tradiční heavy metal, který se od hard rocku odlišuje eliminováním bluesového vlivu
3. v širším smyslu představuje heavy metal (čili zkráceně metal) celý hudební žánr, včetně všech jeho odnoží; tento článek pojem heavy metal používá v tomto, širším smyslu

 

Heavy metal (zkráceně rovněž „metal“) je druh hudby,[1] který se jako vymezený hudební styl objevil na přelomu 60. let a 70. let ve Velké Británii a Spojených státech.[2] Kořeny má v hardrockových skupinách, které kombinováním blues a rocku vytvořily nový hudební styl, charakteristický používáním elektrických kytar a bicích, a také hlasitým a zkresleným zvukem. Podle serveru All Music Guide, "ze všech nespočetných forem rock and rollu, je heavy metal nejextrémnější, ať už z hlediska hlasitosti, mužnosti nebo teatrálnosti. Existuje množství variací heavy metalu, ale všechny se opírají o zkreslený zvuk kytar a kytarové motivy, zvané riffy. K tomu mírně kovově znějící baskytara a úderné tempo bicích."

 

Průkopníci heavy metalu jako Led Zeppelin, Black Sabbath a Deep Purple si vybudovali rozsáhlou posluchačskou základnu, a to i navzdory nepřízni kritiky, jako se to už v historii žánru nezřídka stává. V polovině 70. let britská kapela Judas Priest pomohla vytříbit žánr pominutím většiny bluesových prvků. Kapely Nové vlny britského heavy metalu, např. Iron Maiden a Motörhead, držíce se téhle cesty, vnesly do žánru rebelii punk rocku a zvýšily rychlost hry. V 80. létech se staly typickými představiteli heavymetalu Helloween, Accept a Manowar Již od svých počátků měl heavy metal velkou základnou fanoušků, kteří jsou známí jako metalisti či metaláci.

 

V polovině 80. let se dostaly do popředí kapely jako Mötley Crüe, které náležely do popem ovlivněného žánru nazývaného glam metal. V undergroundu se vytvořili nové, extrémnější, agresivnější styly: thrash metal přinesly do hlavního proudu kapely typu Metallica a Megadeth, zatím co ostatní styly jako death metal a black metal zůstaly i nadále záležitostí uměleckého podzemí. Od poloviny 90. let získávají ohlas nové styly jako nu metal (maje prvky funku a hip hopu) a metalcore (slévají se v něm extrémní metal a hardcore punk). Tyto nové styly posunuly hranice tohoto žánru.

 

Charakteristické znaky

 

Jon Parels, kritik The New York Times píše: „v spletitém světe populární hudby je heavy metal hlavní odnoží hard rocku – méně synkopickou, méně bluesovou, více nakloněnou showmanství a hrubé síle.“[3] V žádné metalové kapele nesmí chybět kytarista, baskytarista, bubeník a zpěvák, který může být zároveň taky instrumentalista. Někdy se využívají i klávesové nástroje,[4] Nejdůležitější je však zkreslený kytarový zvuk. Mezi prvními metalovými uskupeními byly oblíbené Hammondovy varhany a občas taky mellotron. Tyto nástroje v 80. letech nahradily syntezátory. V dnešní době se syntezátory používají v stylech jako progresivní metal, power metal a symfonický metal, ale uplatnění naleznou i v jiných metalových subžánrech. Některé nu metalové skupiny s oblibou používají prvky hip hopu: scratch a různé zvukové efekty.

 

Zesilovači zvýrazněná akustická síla elektrické kytary měla v dějinách žánru podstatní roli.[5] U hry na kytaru se často užívá tzv. overdrive pedálu společně s využitím zkreslení samotného elektronkového zesilovače, čím se vytvoří hutný, mocný, „těžký“ zvuk. Na počátku 70. let některé populární skupiny začaly hrávat s dvěma kytaristy. Přední místo mezi těmito skupinami zastávaly Judas Priest a Iron Maiden, u kterých si kytaristé dělí funkce sólové a rytmické kytary. Ústřední složkou heavy metalu je kytarové sólo, forma kadence. Složité sóla a riffy jsou neoddělitelnou součástí heavy metalu. Mezi jedny z pokročilých a hojně využívaných sólových technik patří například sweep-picking (struny jsou rozeznívány smýkáním trsátka po strunách bez častého střídání směru, přičemž zbytek zvuku je tvořen převážně druhou rukou - viz také arpeggio) nebo tapping (ťukání prsty do strun nad hmatníkem).

 

Vedoucí úloha kytary v heavy metalu se obvykle dostává do konfliktu s tradičním postavením „frontmana“ respektive s rolí vokalisty jako lídra kapely, čím vzniká mezi nimi napětí, které má za následek „přátelské soupeření“.[4] V heavy metalu se od zpěvu vyžaduje, aby se nedostával do popředí před celkový sound kapely. Poněvadž metalové kořeny sahají ke kultuře hippies, vyžaduje se, aby se u zpěvu „city dávaly jasně najevo“, čím se dosahuje autenticita projevu.[6] Kritik Simon Frith tvrdí, že „tón hlasu“ metalového zpěváka má přednost před obsahem textu.[7] Tento postřeh však zároveň vypovídá o častém nebezpečí úpadku metalové tvorby do klišé. V metalové hudbě se využívá široká škála zpěvu; operní vokály Roba Halforda z Judas Priest a Bruce Dickinsona z Iron Maiden, chraplavé hlasy Lemmyho z Motörhead a Jamese Hetfielda z Metalliky, přímočaré vřískavé a bručící vokály Tomase Lindberga z At the Gates, flegmatické ďábelské vokály blackmetalových zpěváků jako například Attilu Csihare z kapely Mayhem.

 

Role baskytary je další složkou metalového zvuku; souhra baskytary a sólové kytary je důležitým prvkem.[8] Basová kytara umožňuje hrát v tónech, které vytvářejí charakteristický „těžký“ zvuk.[9] Metalové basové linky se hodně různí v komplexnosti, od „pedálového tónu“ (na různé akordy se používá pouze jeden tón) jako základu, až po zdvojené komplexní riffy a tzv. „lick“ (krátká fráze během sóla), společně se sólovou nebo rytmickou kytarou. V některých kapelách má basa výraznější postavení. Obvykle však spíše jen zhutňuje zvuk kytar. Metaloví basisté někdy upřednostňují trsátka před prsty, tím se jejich zvuk stává ostřejším. V některých stylech, jako např. v thrash nebo death metalu, se používá zkreslení basy pomocí overdrive pedálu, který dodává tónu baskytary hutnější a více komprimovaný zvuk. Numetaloví a deathmetaloví basisti mnohdy používají pěti- nebo šestistrunnou baskytaru s rozšířeným zvukovým rozsahem.

 

Podstata metalového bubnování spočívá ve vytvoření hlasitého bušení využitím trojitého efektu rychlosti, energie a preciznosti.[10] Metalové bubnování vyžaduje mimořádnou dávku trpělivosti, a hráči si musí vypěstovat pozoruhodnou schopnost rychlosti, koordinace a obratnosti, aby dokázali zahrát někdy komplikované skladby.[11] Jednou z charakteristických technik bubnování je tzv. „cymbal choke“, která spočívá v utlumení činelů rukou.[9] Heavymetalová souprava bicích je obvykle omnoho větší než tomu bývá v jiných rockových stylech.[12] Vedle obvyklých bicích instrumentů v soupravě (tom-tom, basový buben, malý buben, hi-hat činel, činely crash a ride) se používají rovněž dvoupedálové bicí, přídavné tom-tomy a množství přídavných činelů (splash činely a extra crash činely) a mnohé jiné nástroje, např. kravské zvonce.

 

Neodmyslitelnou součástí živých vystoupení je hluk – „zvukový masakr“, jak jej charakterizuje Deena Weinstein.[5] Jeffrey Arnett se ve své knize Metalheads o heavy metalu zmiňuje jako o „smyslovém ekvivalentu války.“[13] Kráčejíc ve stopách Jimiho Hendrixe a The Who, průkopníci heavy metalu jako např. Blue Cheer zavedli nové standardy ohledně hlasitosti. Jak praví Dickie Peterson z Blue Cheer: „Věděli jsme pouze to, že chceme intenzivnější muziku.“[14] Paul Sutcliffe píše o koncertu Motörhead roku 1977 takto: „především neúměrná hlasitost se počítá na vrub kapely, když se bavíme o jejich vlivu.“[15] To samé tvrdí taky Weinstein, když říká, že melodie je ústředním prvkem populární hudby, house se zaměřuje na rytmiku, a heavy metalu trůní energický zvuk, barva hlasu a hlasitost. Říká, že hluk má za úkol „vtáhnout posluchače do zvuku“ a poskytnout „injekci mladistvé živosti“.[5] Soustředění na hlučnost se vysmívá rockový pseudo-dokument Hraje skupina Spinal Tap, v němž jistý kytarista tvrdí, že má aparaturu nastavenou „až na jedenáct“.


Hudební jazyk


Rytmus a tempo

 

Heavy metal je typický energickým tempem a razantností. Strohé, prudké a izolované rytmické části se spojují do rytmických frází s osobitou, často trhavou strukturou. Tyto fráze slouží za základ rytmických průvodů a melodických figur zvaných riffy, které mají za následek „chytlavost“ písní. V heavymetalových písních se používají delší rytmické figury, jako např. celá nota, anebo čtvrťová nota s tečkou nebo delší akordy v pomalých „power baladách“.

 

Tempo v raném heavy metalu mělo sklon k pomalosti až těžkopádnosti.[9] Nicméně koncem 70. let začaly být živou součástí žánru rozmanité tempa. Metalové tempa první dekády 21. století se pohybují v rozmezí od pomalých baladických temp (čtvrtinová nota = 60 úderů za minutu) až po extrémně rychlé tempa, tzv. „blast beaty“ (čtvrtinová nota = 350 úderů za minutu).


Harmonie

 

Množství heavymetalových skladeb charakterizují krátké dvounotové nebo třínotové akordy (převážně barré hmaty). Tyto akordy bývají obvykle přednášené pomocí staccatového útoku vytvořeného použitím kytarové techniky zvané „palm muting“.[16] Typickým výrazovým prostředkem heavy metalu jsou „power akordy“, neboli „silové akordy“.[17] Z technického hlediska je „silový akord“ poměrně jednoduchý: jedná se o souzvuk dvou tónů, základního tónu a kvinty. Souzvuk kvinty se velice často ještě doplňuje o oktávu, aby se tak dosáhlo plnějšího zvuku. Navzdory tomu, že čistá kvinta je nejčastějším základem „power akordu“, „silové akordy“ bývají často složené i z jiných tónů, jako jsou například malá tercie, velká tercie, čistá kvarta, snížená kvinta nebo malá sexta. Dalším znakem je jejich jednoznačná harmonická průzračnost a čitelnost – a to také u zkresleného tónu.

 

Dvojhmaty se většinou hrají tak, že ukazováček vždy drží určitý pražec a prsteník zároveň mačká na tenčí struně o dva pražce vyšší tón. Dvojhmaty jsou výhodné tím, že prstoklad je vždy stejný, ale můžeme ho posunovat kdekoliv po hmatníku. Přidáním dalšího prstu se získá méně používaný trojhmat.


Hlavní riff písně „Addicted to Chaos“ od Megadeth je ukázkovým příkladem heavymetalového riffu, zahrnujícího několik typů power akordů


Typické harmonické vztahy

 

Heavy metal se zakládá na riffech. Riffy se většinou tvoří pomocí tří základních harmonických složek, a to těchto: modální harmonie, tritón plus chromatismus, a pedálový tón.


Modální harmonie


Příklad typické heavymetalové aiolské progrese v I-VI-VII (Am-F-G): hlavní riff skladby „Breaking the Law“ od Judas Priest

V tradičním heavy metalu se nejednou využívají modální stupnice, především aiolský a frygický modus.[18] To znamená, že žánr využívá modální akordové progrese jako je např. aiolská progrese I-VI-VII, I-VII-(VI) případně I-VI-IV-VII, nebo také frygické progrese, které zahrnují vztahy mezi I a ♭II (například I-♭II-I, I-♭II-III, anebo I-♭II-VII).

 

Příklady využití aiolského módu:

 

Judas Priest - Breaking the Law (hlavní riff I-VI-VII)
Iron Maiden - Hallowed Be Thy Name (hlavní riff I-VI-VII)
Accept - Princess of the Dawn (hlavní riff I-VI-VII)

 

Příklady využití frygického módu:

 

Mercyful Fate - Gypsy (hlavní riff I-♭II-I-VI-V)
Megadeth - Symphony of Destruction (hlavní riff ♭II-I)
Sodom - Remember the Fallen (intro + hlavní riff, na konci kterého se uplatňuje frygická kadence: I-♭II-III)

 

Tritón a chromatika


Příklad harmonické progrese s tritónem G-C# v hlavním riffu písně „Black Sabbath“

 

Tritón a chromatika se v heavy metalu používají v množství akordových progresí.[19][20] Tritón, skupina tří celých tónů za sebou, nebyl v středověkém, přísně harmonickém stylu povolený. To vedlo mnichy k tomu, aby jej přezdívali diabolus in musica.[21] Podobně jako ve středověku, rovněž v moderní západní kultuře se tritón chápe jako něco „ďábelské“. V heavy metalu má tritón nezastupitelné místo při kytarových sólech a riffech – příkladem je začátek písně „Black Sabbath“.


Pedálový tón

 

V heavy metalu se jako harmonický základ hodně využívá pedálový tón. Jedná se o hluboký permanentní tón, během kterého se vyskytuje alespoň jeden cizí (čili disharmonický) souzvuk.[22] Heavymetalové riffy se zpravidla zakládají na nepřetržitém opakování tónu, který se hraje na nejhrubších (čili nejnižších) strunách basové nebo rytmické kytary – obvykle se jedná o struny E, A nebo D.[23] Jinými slovy, jednoduchý basový tón—nejčastěji nízké tóny E nebo A—se soustavně opakuje, a mezitím se postupně hrají různé akordy, včetně akordů, které obvykle nezahrnují onen basový tón, čímž se vytváří zdání napětí. Příkladem je úvodní riff písně „You've Got Another Thing Comin'” od Judas Priest, kde jedna kytara hraje pedálový tón F#, a druhá kytara hraje akordy.


Vliv vážné hudby

 

Podle Roberta Walsere, vedle blues a R&B, „heavy metal ovlivňují ve velké míře již od počátků žánru různé hudební styly známé pod společným názvem ‚klasická hudba‘“. Tvrdí, že mezi nejlepší metalové hráče patří kytaristé, kteří se věnovali rovněž studiu vážné hudby. Osvojením a adaptováním předloh z vážné hudby položili základ novému druhu kytarové virtuozity a změnám v harmonickém a melodickém jazyce heavy metalu.[24]

 

Většina hudebných prvků, které si osvojili heavymetaloví muzikanti, má původ v baroku, klasicismu a romantismu. Ritchie Blackmore, kytarista z Deep Purple a Rainbow, a Uli Jon Roth, kytarista ze Scorpions, už počátkem 70. let experimentovali s hudebními figurami vypůjčenými z vážné hudby. Během 80. let se kytaristé Randy Rhoads a Yngwie Malmsteen nechali inspirovat barokními a později taktéž klasicistickými hudebními formami. Načež se stali vzorem pro neoklasicistické metalové hráče, ke kterým patří například Michael Romeo, Michael Angelo Batio, a Tony MacAlpine.

 

I když množství metalových muzikantů tvrdí, že se nechali inspirovat skladateli vážné hudby, heavy metal nenavazuje přímo na vážnou hudbu.[25] Vážná a tvrdá hudba vznikly na základě odlišných kulturních tradicí a zkušeností: vážná hudba navazuje na tradici umělecké hudby, zatímco metal na tradici populární hudby. Muzikologové Nicolas Cook a Nicola Dibben k tomu poznamenávají, že „analýza populární hudby často ukáže vliv ‚uměleckých tradic‘. Příkladem je Walserovo spojení heavy metalu s filozofií a dokonce i s vnějšími projevy romantismu 19. století. Bylo by, ale, mylné tvrdit, že blues, rock, heavy metal, rap či taneční hudba se přímo odvíjejí od ‚umělecké hudby.‘“[26] Výpůjčky heavy metalu z vážné hudby se týkají zejména motivů, melodií a stupnic, a ne komplikovaných složek, jako jsou kontrapunkt, vícehlas nebo klasická strukturální schémata. Heavymetalové kapely, včetně progresivních a neoklasických kapel, se obyčejně nesnaží dodržovat kompoziční a estetické požadavky vážné hudby.


Motivy textů

 

Sex, násilí a mystika patří mezi nejběžnější témata heavymetalových textů. Heavy metal, podobně jako blues, v němž má kořeny, obsahuje často sexuální podtón – počínaje podmanivými nahrávkami Led Zeppelin a konče současnou numetalovou tvorbou, které nejsou cizí otevřené sexuální narážky.[27] S rostoucí oblibou thrash metalu v 80. letech se stále větší množství metalových písní začalo zabývat politikou a sociálními otázkami (System of a Down). Romantika a baladičnost patří mezi obvyklé motivy gothic a doom metalu, a stejně tak nu metalu, který se navíc zabývá problémy dospívající mládeže. Některé styly, např. melodický death metal, progresivní metal, a black metal, oblibují filozofickou tematiku, zatím co textová stránka extrémnějších odnoží death metalu a grindcoru se skládá výlučně z útočného, nelidského, a často nerozumného obsahu.

 

Nedílnou součástí tohoto druhu hudby jsou podivné, fantastické texty, vyvolávající rozptýlení. Kupříkladu texty kapely Iron Maiden často v sobě nesou znaky bájesloví, krásné literatury a poezie; k takovým písním patří např. „Rime of the Ancient Mariner“ („Píseň o starém námořníkovi“ ), založená na stejnojmenné básni Samuela Taylora Coleridge. Mezi další ukázkové příklady patří: „The Wizard“ od Black Sabbath, „The Conjuring“ a „Five Magics“ od Megadeth či „Dreamer Deceiver“ od Judas Priest. Další interpreti se ve svých textech zaměřují na válku, nukleární zkázu, životní prostředí, a politické či náboženské problémy. Vzorovými příklady jsou písně jako „War Pigs“ od Black Sabbath, „Killer of Giants“ od Ozzyho Osbourna, “…And Justice for All” od Metalliky, „2 Minutes to Midnight“ od Iron Maiden, „Balls to the Wall“ od Accept, a „Peace Sells“ od Megadeth. Motiv smrti, zastávající přední místo v heavy metalu, se objevuje v textech takových rozdílných kapel jako Black Sabbath, Slayer, nebo W.A.S.P. Powermetalové kapely, jejichž textové a hudební motivy jsou většinou pompézní a optimistické, potvrzují výjimku tohoto temného pravidla. Mnohé powermetalové skupiny, například Helloween, tvrdí, že metal by měl být inspirující a optimistickou hudbou.

 

Tematika heavy metalu čelí již dlouhé roky ostré kritice. Podle Jona Parelese „ústřední motiv heavy metalu je jednoduchý a skutečně univerzální. Chrochtáním, sténáním a povznesenými texty vyzdvihuje...nespoutanou zábavu.... Jádro muziky je upjaté a pevně dané.“[3] Hudební kritici častokrát považují metalové texty za nezralé a otřepané, a v mnohých případech zastávající se mizogynie a okultizmu. V 80. létech členové organizace „Parents Music Resource Center“ („Sdružení rodičů pro kontrolu hudby“) uspořádaly velkou kampaň proti populární hudbě. Žádali Kongres, aby omezil hudební průmysl, jelikož je pobuřovaly urážlivé – především heavymetalové – texty. V roce 1990 musela kapela Judas Priest čelit obžalobě, kterou proti nim vznesli rodiče dvou mládenců, kteří se údajně před pěti lety zavraždili poté, co si vyslechli podprahové poselství v písni zmíněných muzikantů, a které znělo „do it“ („udělej to“). Případ si získal velkou pozornosti veřejnosti, avšak hudebníci byli posléze uznání za nevinné.[28]


Vizuální prvky

 

Nedílnou součástí populární hudby je i vizuální stránka, což platí i pro heavy metal. Obaly alb, vystoupení na pódiu, kostýmy kapel a videoklipy jsou téměř stejně důležité jako hudba samotná, no jen zřídkakdy jsou přednější než hudební tvorba.[29] Z každého díla lze tedy získat množství dojmů; heavy metal z hlediska umělecké formy je velice široký pojem, jelikož mu nedominuje pouze jeden vyjadřovací prostředek. Zatímco malba má vizuální podobu, symfonie zvukovou, v metalových kapelách se zvuková podoba spojuje s vizuální (obal alba, vystoupení na pódiu, oblečení atd.). Některé rané heavymetalové seskupení, např. Alice Cooper a Kiss, a rovněž novější skupiny jako GWAR, Mushroomhead či Marilyn Manson, získaly popularitu nejenom díky své hudbě, ale přispěly k ní také jejich vystoupení na pódiu a hanlivé chování muzikantů.[30]

 

Dlouhatánské vlasy jsou, podle Weinsteina, „nejvýraznějším poznávacím prvkem metalové módy.“[31] Heavy metal převzal tento rys původně z kultury hippies. V 80. a 90. létech heavymetalové háro „symbolizovalo nenávist, odpor a rozčarování generace, která se očividně necítí nikde doma“, tvrdí novinář Nader Rahman. Dlouhé vlasy dodaly členům metalové komunity „sílu nevyhnutnou na to, aby se mohli bouřit vesměs proti ničemu.“[32]

 

Klasický metalový stejnokroj se skládá z modrých džínů, černého trička, bot a černé kožené nebo džínové bundy. Trička bývají většinou ozdobené logy nebo kresbami představujícími milovanou metalovou kapelu.[33] V polovině 70. let se zásluhou Judas Priest a Motörhead ujala mezi heavymetalistami kožená móda a motorkářská kultura.[34][35] Během 80. let měli na metalovou módu značný vliv punk rock, gothic rock, a rovněž hororové filmy.[36] Především glammetalové kapely onoho období si zakládaly na vzhledu a osobním stylu. Měli zalíbení v dlouhých, barvených, natupírovaných vlasech, (s toho důvodu přezdívka „hair metal“, hair = vlasy), líčení, vyfintěných kostýmech, a doplňkách jako čelenky a bižuterie.[37] Přepracované kostýmy, vlasy a make-up jsou populární taktéž u skupin (mnohdy nemetalových) japonského hnutí „visual kei“, kterému položila základ kapela X Japan koncem 80. let.[38]


Fyzická gesta
 

Při živých vystoupeních mají metaloví hudebníci v oblibě metlení, při kterém se hází hlavou ze strany na stranu do rytmu hudby. Vizuálně je to efektní, když má člověk dlouhé vlasy. „Paroháč", široce rozšířené gesto, zpopularizoval vokalista Ronnie James Dio během účinkovaní v kapelách Black Sabbath a Dio.[20] Gene Simmons ze skupiny Kiss tvrdí, že to on byl první, který udělal toto gesto během koncertu.[39]

 

Návštěvníci metalových koncertů netančí v běžném slova smyslu; Deena Weinstein tvrdí, že to může být následkem toho, že publikum bývá převážně mužské a většinou heterosexuální. Rozlišuje především dva tělesné pohyby, které mají být náhradou za tanec: metlení a šťouchání, které je jednak výrazem porozumění, jednak rytmickým gestem.[40] Oblíbeným „tancem“ posluchačů metalu, ať už doma nebo na koncertě, je předstírání hry na kytaru (angl. „air guitar“).[41] Mezi další oblíbené činnosti diváků patří: skákání do obecenstva (stage diving), surfování v davu (crowd surfing), tlačení a postrkovaní v chaotických šarvátkách (moshing) a „paroháč“.


Heavymetalová subkultura

 

Deena Weinstein tvrdí, že silná, uzavřená, převážně mužská subkultura umožnila heavy metalu vytrvat na výsluní podstatně delší dobu než se to podařilo mnohým jiným rockovým žánrům.[42] Metalové publikum se skládá zejména z pracujících bělochů mužského pohlaví. Navzdory tomu je tato skupina tolerantní i vůči těm, jež stojí mimo „tvrdého jádra“ subkultury, drží-li se nepsaného metalového zákona, co se oblečení, vzhledu a chování týče.[43] K projevům spolupatřičnosti se subkulturou patří nejenom návštěvy koncertů a společná móda, ale i přispívání do metalových časopisů, a v poslední době rovněž příspěvky na webové stránky.[44]

 

Heavymetalové scéně, která má vlastní nepsané zákony ohledně autenticity, přischla přezdívka „odcizená subkultura“ („subculture of alienation“).[45] Podle tohohle zákona musí být muzikanti bezvýhradně oddání muzice a subkultuře, která je podporuje, nesmějí se ucházet o pozornost médií, a nikdy nesmějí „zradit“.[46] A od fanoušků se zase vyžaduje „odpor vůči systému a odluka od společnosti.“[47] Lidé zabývající se metalem i oddaní fanoušci skupin, které měly značný podíl na vzniku metalu, mají sklon považovat některé interprety (a též některé fanoušky) za tzv. „pozéry“, čili lidi, kteří předstírají příslušnost k subkultuře, avšak nevědí nic o historii, textech ani poselstvích skupin, jejichž muziku poslouchají.[45][48]


Etymologie

 

Původ pojmu heavy metal ve vztahu k hudbě je neurčitý. Pojmenování „heavy metal“ (těžký kov) se po celá staletí používal v chemii a hutnictví. V novodobé populární kultuře použil tento výraz jako jeden z prvních americký beatnik William S. Burroughs ve své novele Hebká mašinka (The Soft Machine, 1962) a také ve své další knize Nova Express (1964); heavy metal tu používá jako synonymum pro návykové drogy: „Se svými nemocemi a drogami vyvolávajícími orgasmus a se svými asexuálními, parazitickými formami života – národ heavymetalistů z Uranu obestřen chladným, modrým oparem vypařených bankovek – a hmyzí lidé z Minraudu ze svou metalovou muzikou.“[49]

 

Ian Christe, heavymetalový historik, opisuje význam jednotlivých slov v slangu hippies: slovem „heavy“ se „popisovalo cokoli, co mělo silnou či opojnou atmosféru“, „metal“ označuje těžké duševní rozpoložení.[50] V slangu beatniků se výraz „heavy“ ve významu „vážný“ používal již nějakou dobu předtím a rovněž i ve vztahu k „tvrdé hudbě“ (heavy music), čili pomalejší, hlasitější variaci standardního popu. Debutový album Iron Butterfly, vydaný začátkem roku 1968, byl pojmenován „Heavy“. První zdokumentované použití výrazu heavy metal se objevilo téhož samého roku v písni „Born to Be Wild“ od Steppenwolf, poukazujíc na motocykl:[51] „I like smoke and lightning/Heavy metal thunder/Racin' with the wind/And the feelin' that I'm under.” („Mám rád dým a blesk/burácení těžkého kovu/závody s větrem/a pocit, že podléhám“). Další spornou hypotézu o původu heavy metalu přinesl v roku 1995 „Chas“ Chandler, bývalý manažer Jimi Hendrix's Experience, v rozhovoru pro pořad „Rock and Roll“, který vysílala televizní stanice PBS. Říká, že „...heavy metal je pojem, který má původ v článku New York Times, který se týkal vystoupení Jimiho Hendrixe“, a tvrdí, že autor opisoval Jimiho Hendrixe „...jakoby poslouchal těžký kov (heavy metal) padající z nebes“. Nicméně, hodnověrnost tohoto tvrzení je sporná.

 

První zdokumentované použití výrazu „heavy metal“ jako označení stylu rockové hudby se objevilo v recenzi Mikea Saunderse. 12. listopadu 1970 v časopisu Rolling Stone hodnotil album vydané předešlého roku britskou kapelou Humble Pie: „Humble Pie svým americkým debutem As Safe As Yesterday Is dokázali, že nuda může mít mnoho podob. Předvedli se jako hlasitá, nemelodická, sračková rocková kapela těžkopádná jako těžký kov (heavy metal), s hřmotnými a ohlušujícími částmi, které mluví za všechno. Ne že, by všechny písně byli špatné...ale v podstatě stojí za hovno.“ Jejich album pojmenované „Humble Pie“ charakterizoval jako „nic nové pod sluncem, jenom to samé heavymetalové hovno, o které nikdo ani nezakopne.“[52] V recenzi alba Kingdom Come od Sir Lord Baltimore, která byla publikovaná v květnu 1971 v časopisu Creem, Saunders píše: „Zdá se, že Sir Lord Baltimore mají nastudované všechny heavymetalové triky.“ [53] Kritik časopisu Creem Lester Bangs je známý tím, že počátkem 70. let zpopularizoval výraz „heavy metal“, když recenzoval kapely jako Led Zeppelin a Black Sabbath.[54] V 70. letech určití kritici používali výraz heavy metal více-méně automaticky v hanlivém smyslu. Roku 1979 popřední hudebný kritik John Rockwell z New York Times charakterizoval styl, jež nazýval „heavy metal rock“ jako „brutální agresivní hudbu, která se většinou hraje pro nadrogované lidi,“[55] a v jiném článku jako „rokenrol dovedený do krajnosti oblíbený u bílých výrostků.“[56]

 

Pojmy „heavy metal“ a „hard rock“ často označují stejný typ muziky, především mluví-li se o kapelách 70. let 20. století, kdy se tyto dva pojmy často vzájemně zaměňovaly.[57] Například kniha Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll z roku 1983 obsahuje takovouhle pasáž: „Aerosmith, proslulí svým agresivním hardrockovým stylem založeným na bluesu, patřili mezi nejvýznamnější heavymetalové skupiny poloviny sedmdesátých let.“[58] V dnešní době by už asi sotva kdosi charakterizoval klasickou tvorbu Aerosmith, jasně odkazující na tradiční rokenrol, jako „heavy metal“. Dokonce i některé kapely, které stály u zrodu tohoto žánru, např. Led Zeppelin a Deep Purple, nebývají současnou metalovou komunitou považovány za heavymetalové kapely.


Historie


Kořeny: polovina 60. let

 

Americké blues bylo velmi oblíbené a mělo velký vliv na první britské rockery; kapely jako Rolling Stones a The Yardbirds nahrály cover verze mnohých klasických bluesových skladeb, občas zrychlujíc tempo a využívajíc elektrické kytary místo původních akustických (podobné adaptace blues a jiné „černé hudby“ vytvořily základ původního rock and rollu). Britské bluesově orientované kapely (a jimi ovlivněné americké kapely) při svých hudebných experimentech vytvořily zvuk, který se později stal charakteristickým znakem heavy metalu: základem byl hlasitý, zkreslený kytarový zvuk, postavený na silových akordech.[14] Do širšího povědomí dostaly tento styl roku 1964 The Kinks svojí písní „You Really Got Me“.[59] K tomuto novému kytarovému zvuku významně přispěla nová generace zesilovačů se zpětnou vazbou.[60] Zatím co blues-rockový styl bicích byl jednoduchý, bicí v heavy metalu byli mohutnější, komplexnější a hlasitější, a k tomu se přidával čím dál tím hlasitější zvuk elektrické kytary.[61] Zpěváci změnili techniku a byli stále závislejší na zesilovaní zvuku; také využívali nové stylistické a dramatické postupy. Souběžně s tím se zvyšovala úroveň nahrávací techniky, čímž se umožnil plnohodnotný záznam této tvrdé muziky.

 

Spojením blues-rocku a psychedelického rocku se vytvořila téměř celá původní podstata heavy metalu.[62] Jednou z nejvýznamnějších kapel, které definovaly hranice žánru, bylo rockové trio Cream. Jejich mohutný, hutný zvuk je kombinací Claptonovy bluesové kytary, silného Bruceovho hlasu a jeho dynamické hry na basovou kytaru a jazzem ovlivněných rytmů bubeníka Gingera Bakera.[63] O jejich prvních dvou deskách, Fresh Cream (1966) a Disraeli Gears (1967), se říká, že významně ovlivnily celý budoucí žánr. Debutový album Are You Experienced (1967) od Jimi Hendrix Experience, měl také nemalý vliv na metal. Hendrixovou kytarovou virtuozitu se snažili napodobit mnozí metaloví kytaristi; nejúspěšnější šlágr alba, „Purple Haze“, je nejednou považován za první heavymetalový hit.[64]


Počátky: konec 60. let a začátek 70. let

 

Roku 1968 se počal utvářet zvuk, který se později stal známý jako heavy metal. V lednu toho roku se na debutovém albu sanfranciské kapely Blue Cheer s názvem Vincebus Eruptum objevila cover verze známého hitu „Summertime Blues“ od Eddieho Cochrana. Tato skladba je ve všeobecnosti považována za první heavymetalovou nahrávku.[65] Ten samý měsíc vyšlo rovněž album Steppenwolf od stejnojmenné kapely, které obsahovalo také píseň „Born to Be Wild“ zmiňující se o „heavy metalu“. V červnu t. r. se na světlo světa dostaly další dvě nahrávky, které se zapsaly do dějin: „Think About It“ od The Yardbirds (B-strana jejich posledního singlu), kde kytarista Jimmy Page uvedl metalový zvuk, později ohromně populární; a horký kandidát na první heavymetalové album vůbec: In-A-Gadda-Da-Vida od Iron Butterfly se stejnojmennou 17minutovou titulní skladbou. V srpnu t. r. The Beatles svým singlem „Revolution“ vytvořili nový standard pro zkreslení, používané při nejúspěšnějších hitech. Jeff Beck Group, jejichž lídr předtím zastával místo kytaristy v The Yardbirds, vydali své debutové album toho samého měsíce: Truth obsahoval jedny z „nejžhavějších, nejostřejších, nejpřímočařejších humorných zvuků všech čas,“ čímž připravil půdu pro novou generaci metalových kytaristů.[66] V říjnu debutovala živou nahrávkou Pageova nová kapela Led Zeppelin. V listopadu kapela Love Sculpture, kde byl kytaristou Dave Edmunds, vydala album Blues Helping, na kterém představila hřmotivou, agresivní verzi Chačaturjanové písně „Šavlový tanec“. Beatlesácké tzv. Bílé album, které rovněž vyšlo v listopadu, obsahovalo „Helter Skelter“ – skladbu, která se stala jednou z nejhlučnějších písní vydanou takovou významnou kapelou.[67]

 

V lednu 1969 Led Zeppelin vydali stejnojmenné debutové album, které se záhy umístilo na 10. místě v albovém žebříčku amerického hudebního týdeníku Billboard. V červenci se konal Atlanta Pop Festival, kde vystupoval Zeppelin a rovněž rockové trio Grand Funk Railroad inspirované skupinou Cream. Další Creamem inspirované seskupení – Leslie West – vydalo t. m. album Mountain, obsahující tvrdé blues-rockové kytary a vřeštivé vokály. V srpnu se tato skupina – mezitím přejmenována na Mountain – zúčastnila na Woodstocku, kde hrála víc než hodinu.[68] Debutové album Grand Funk Railroad s názvem On Time vyšlo rovněž v srpnu. Na podzim zaznamenalo fenomenální úspěch Led Zeppelin II a singl „Whole Lotta Love“ se dostal na 4. příčku v žebříčku populární hudby časopisu Billboard. Metalová revoluce se právě začala.

 

Led Zeppelin definovali klíčové prvky nového žánru. Přispěli k tomu Pageova značně zkreslená kytarová hra a Plantovy dramatické, srdcervoucí vokály.[69] Při konstituovaní žánru byli právě tak důležité i kapely, u kterých byl více v oblibě stabilnější, „ryzejší“ heavymetalový sound. S tohoto pohledu byli klíčovými nahrávky od Black Sabbath (Black Sabbath a Paranoid) a Deep Purple (Deep Purple in Rock).[61] Black Sabbath vyvinuli mimořádně tvrdý sound. Zčásti má na tom zásluhu pracovní nehoda, která se přihodila Tonymu Iommimu v roku 1966. Jelikož nebyl schopný normální hry, musel přeladit svou kytaru, aby mu hra nezpůsobovala takovou bolest, a musel se spoléhat na silové akordy, kvůli jejich poměrně jednoduchému prstokladu.[70] Deep Purple v prvních létech neměli vyhraněný styl, nicméně počnouc rokem 1969 se kapela, vedená vokalistou Ianem Gillanem a kytaristou Ritchiem Blackmorem, začala ubírat směrem k novovznikajícímu heavymetalovému stylu.[71] V roku 1970 bodovali ve významných britských hitparádách Black Sabbath s písní „Paranoid“ a Deep Purple s „Black Night“. Také tři další britské kapely vydali toho roku své debutové alba, které se nesli v duchu heavy metalu: Very 'eavy... Very 'umble od Uriah Heep, UFO 1 od UFO a Sacrifice od Black Widow. I když jejich styl se obyčejně nepovažuje za heavy metal, Wishbone Ash zavedli do praxe styl dvou kytar – rytmické a sólové, čímž inspirovali mnohé budoucí metalové kapely. Okultní tematika a obrazotvornost kapel Black Sabbath, Uriah Heep a Black Widow měli rovněž podstatný vliv; Led Zeppelin začali klást důraz na podobné prvky od svého čtvrtého alba vydaného roku 1971.

 

Na druhém břehu Atlantiku určovala kurz Grand Funk Railroad, „komerčně nejúspěšnější americká heavymetalová kapela od roku 1970 až do svého rozpadu roku 1976 uvedla do praxe nový výraz, který byl v sedmdesátých letech synonymem úspěchu: soustavné koncertování.“[72] Dalšími metalovými kapelami z USA byli Dust (první deska 1971), Blue Öyster Cult (1972) a skupina Kiss (1974).

 

V Německu debutovala roku 1972 albem Lonesome Crow kapela Scorpions.

 

Blackmore, jehož virtuozita se projevila na albu Deep Purple Machine Head (1972), opustil skupinu roku 1975 a založil kapelu Rainbow. Tyto kapely si získali přízeň publika neustálým koncertováním a svým stále se zlepšujícím šoumenstvím.[61] Spornou otázkou zůstává, jestli tvorbu těchto a dalších průkopnických kapel možno považovat vskutku za „heavy metal“ nebo prostě jenom za „hard rock“. Ty, mající blíže k bluesovým kořenům či zákládající si na melodice v současnosti většinou spadají do druhé kategorie. Vynikajícím příkladem jsou AC/DC, kteří debutovali roku 1975 albem High Voltage. Encyklopedie Rolling Stone z roku 1983 píše o „australské heavymetalové kapele AC/DC...“[73] Rockový historik Clinton Walker tvrdí, že „nazývat AC/DC heavymetalovou kapelou bylo nepřesné v létech sedmdesátých a nic se na tom nezměnilo ani v současnosti.... Jsou rokenrolovou kapelou, která zkrátka hraje tak tvrdě, jako se to vyžaduje v metalu.“[74] Nejedná se tu pouze o otázku definicí, ale rovněž o to, že je třeba jasně rozlišovat mezi samotným stylem, a tím, k čemu se hlásí fanoušci. Ian Christe píše jako se Ozzy Osbourne stal „mluvčím šílenosti rockových hvězd a získal naprostou oddanost heavymetalových zatracenců.“[75]

 

Britská kapela Judas Priest, debutující albem Rocka Rolla roku 1974, je po Black Sabbath další kapelou, kterou je třeba brát do úvahy. Christe píše o tom, jako Black Sabbath

 

„... nabídli posluchačům něco víc než tři akordy a dobrou show – ale jejich obecenstvo chtělo pátrat dál po zvucích s podobným účinkem. V polovině 70. let bylo možno metalovou estetiku vystopovat jako bájnou bestii v náladové base a složitých zdvojených kytarách Thin Lizzy, v jevištní stylizaci Alice Coopera, v excelující kytaře a pompézních vokálech Queen a hřmotných středověkých námětech Rainbow. Potom ale, následujíce Sabbath, vyrazili z Birminghamu Judas Priest, aby tato rozličná nejsvětlejší místa hardrockové zvukové palety spojili a zesílili. Poprvé se z heavy metalu stal žánr sám o sobě.“[76]

 

Navzdory tomu, že se ani jedno album Judas Priest až do 80. let nedostalo do žebříčku 40 nejlepších alb v USA, kapela bývá pokládána za následovníka sabbathovského heavy metalu. Používajíc dvě kytary, prudké tempa a čistější kovový zvuk bez bluesových vlivů, vytvořili standard, kterým se řídilo nesčetné množství budoucích skupin.[77] Heavy metal sice získával stále větší popularitu, ale kritici tuto muziku neměli příliš v lásce. Nelíbilo se jim sice, že heavy metal převzal ze šoubyznysu různé obchodnické triky (vizuální stránka projevu a pod.)[78], přesto největší námitky měli k bezmyšlenkovitosti hudebního a textového pojímaní: v recenzi alba Black Sabbath, jež napsal počátkem 70. let přední hudební kritik Robert Christgau, se metal popisuje jako „pochmurný a dekadentní...nedůvtipné, nestydaté ožebračování.“[79]


Střední proud: konec 70. let a začátek 80. let


Iron Maiden patřili mezi přední představitele Nové vlny britského heavy metalu, inspirované punk rockem.

 

V polovině 70. let se objevil punk rock, který se vyvinul jako reakce jednak na moderní měšťáckou společnost, jednak na rokenrol jakoby vyrobený na montážní lince (a tedy i heavy metal) těch dob. Koncem 70. let prodej heavymetalových nahrávek prudce klesl, především na úkor punku, disca a komerčního rocku.[78] Jelikož významné vydavatelství se orientovala na punk, množství novějších britských heavymetalových kapel nacházelo inspiraci právě v agresivitě, energickém zvuku, v nízké zvukové kvalitě a v postoji „udělej si sám“ (zkráceně DIY "do it yourself"). Undergroundové metalové kapely se rozhodly vzít všechno do vlastních rukou a založit nezávislé specializované vydavatelstva.[80] Jak se hnutí šířilo, zavedené britské hudební týdeníky jako Sounds a New Musical Express začali jevit zájem o metalové kapely. Geoff Burton, který psal pro Sounds, zpopularizoval termín „New Wave of British Heavy Metal“, který se obvykle zkracoval do akronymu NWOBHM.[81] Kapely NWOBHM Iron Maiden, Motörhead, Saxon, Diamond Head a Def Leppard daly heavy metalu nový dech. Následujíc příklad Judas Priest zhutnily zvuk, omezily bluesové vlivy a potrpěly si více na rychlé tempa.[82] Roku 1980 se alba Iron Maiden, Motörhead a Saxon dostaly do první desítky nejlepších britských alb, čímž NWOBHM pronikla do středního proudu. O rok později se Motörhead stali první kapelou z onoho hnutí, která se, se svou písní No Sleep 'til Hammersmith, dostala na vrchol britských žebříčků. Další kapely NWOBHM, např. Diamond Head a Venom, měly rovněž nemalou zásluhu na vývoji metalu, i když nedosáhly takový komerční úspěch.[83]

 

Prvá generace metalových kapel se pomalu vytrácela ze scény. Deep Purple se rozpadli zanedlouho poté, co Blackmore roku 1975 opustil kapelu, a Led Zeppelin skončili roku 1980. Losangeleští Van Halen, kteří předskakovali na koncertě Black Sabbath, strhávali pozornost na úkor stárnoucích muzikantů.[84] Eddie Van Halen se stal jedním z nejoslnivějších metalových virtuózů onoho období. Podle Christeho „jeho technika hry na kytaru byla dokonalá a parádní sóla jako ‚Eruption‘ vynesla heavymetalovou kytaru na úplný vrchol“.[85] Mezi pověstné virtuózy se zařadili rovněž muzikanti Randy Rhoads a Yngwie Malmsteen, jejichž jména se spájejí se stylem v současnosti známém jako „neoklasický metal“. Na čele interpretů inspirovaných vážnou hudbou byli Blackmore a člen Scorpions Uli Jon Roth. Tato nová generace měla v oblibě používání klasicistických kytar s nylonovými strunami – činil tak například Rhoads v písni „Dee“ na nahrávce Blizzard of Ozz (1980), debutovém albu bývalého zpěváka Black Sabbath Ozzyho Osbourna.

 

V druhé polovině 70. let se metalová scéna, povzbuzená úspěchem Van Halenovců, počala rozvíjet v jižní Kalifornii, především v oblasti Los Angeles. V klubech na Sunset Strip v Los Angeles mají kořeny kapely jako Quiet Riot, Ratt, Mötley Crüe a W.A.S.P., které se nechaly inspirovat tradičním heavy metalem počátku 70. let[86] a od glamrockových seskupení typu Alice Cooper a Kiss si vypůjčily divadelní prvky (a občas též oblibu líčení).[87] Glam metal se vyznačuje hédonistickými texty a živelným chováním. Po hudební stránce ho charakterizují rychlé kytarové sóla, hymnické refrény a melodičnost více-méně inspirovaná popem. Glammetalové hnutí se, spolu s kapelami typu Twisted Sister, stalo hlavní sílou v metalu a rockové hudbě jako takové.

 

Po úspěchu NWOBHM a po přelomovém albu Judas Priest British Steel (1980) se na počátku 80. let heavy metal stával stále oblíbenější. Přítomnost na MTV měla obrovský vliv na propagaci hudebních skupin a v mnohých případech pomohla znásobit prodej nahrávek.[88] Videoklipy Def Leppard k albu Pyromania (1983) udělaly z kapely hvězdy první kategorie a Quiet Riot se stali první tamější heavymetalovou kapelou, které se podařilo dostat na vrchol žebříčku Billboard s písní Metal Health (1983). Neméně důležitým při rozšiřovaní posluchačské základny se ukázal „US Festival“ konaný v Kalifornii roku 1983. Na tomto třídenním festivalu byl jeden den věnovaný čistě jenom heavymetalovému žánru, který tu zastupovali Ozzy Osbourne, Van Halen, Scorpions, Mötley Crüe, Judas Priest a jiní, a kterému se podařilo přitáhnout největší pozornost publika.[89] Mezi roky 1983 a 1984 vzrostla prodejnost heavymetalových nahrávek z 8 na 20 procent všech nahrávek prodaných v USA.[90] Vícero popředních odborných časopisů zasvěcených žánru začalo svou činnost. Patřili k nim například Kerrang! (založený 1981) a Metal Hammer (1984). Roku 1985 Billboard vyhlásil, že „metal rozšířil svou diváckou základnu. Metalová muzika už není výhradní doménou výrostků mužského pohlaví. Metalové posluchačstvo se rozšířilo o starší (vysokoškoláky), mladší (mladší žáky) a ženy.“[91]

 

V polovině 80. let měl největší zastoupení v žebříčcích, hudebních televizích a na koncertních šňůrách glam metal. K hlavním představitelům patří skupiny Warrant z L.A., skupiny z východního pobřeží jako Poison, Cinderella, či neméně oblíbené kapely Mötley Crüe a Ratt. Stylistickou mezeru mezi hard rockem a glam metalem zaplnila skupina Bon Jovi z New Jersey, která dosáhla nesmírnou popularitu díky svému třetímu albu Slippery When Wet (1986). V roku 1987 začala MTV vysílat pořad Headbanger's Ball, zasvěcený výlučně heavymetalovým videoklipům. Metalová komunita se rozdělila na dva hlavní tábory, na příznivce komerčního zvuku a na přívržence undergroundu pohrdajících populárním stylem, kterému přezdívali „lite metal“ nebo „hair metal.“[92]

 

Skupině Guns N' Roses se podařilo získat pozornost fanoušků různých stylů. Na rozdíl od glammetalových kapel té doby byli omnoho surovější a jízlivější. Po nesmírném úspěchu jejich debutové desky Appetite for Destruction (1987) „se skupina Guns N' Roses stala cílem, na který se zaměřil všechen další metal po následující dekádu.“[93] Rok nato se s té samé losangeleské hardrockové klubové scény vynořila kapela Jane's Addiction s debutem Nothing's Shocking. Časopis Rolling Stone vyhlásil, že „Jane's Addiction jsou právoplatným dědicem odkazu Led Zeppelin, neboť žádna kapela jim doposud nebyla tak věrná.“[94] Byla jednou z prvních kapel spájených z „alternativním metalem“, který se dostal do popředí během 90. let. Popularitu glam metalu mezičasem udržovaly nové kapely jako newyorští Winger anebo Skid Row z New Jersey.[34]


Metal v uměleckém podzemí: od 80. let

 

Během 80. let se vyvinula spousta heavymetalových stylů mimo komerčního středního proudu.[95] Mapování spletitého světa undergroundového metalu se věnovala řada lidí, v první řade editoři hudebního serveru Allmusic a taktéž kritik Garry Sharpe-Young. V Sharpe-Youngové několikasvazkové encyklopedii je metal rozdělený do pěti hlavních kategorií: thrash metal, death metal, black metal, power metal, plus spříbuzněné styly doom a gothic metal.


Thrash metal

 

Thrash metal se zrodil počátkem 80. let. Podobně jako jeho nejbližší příbuzný – speed metal – rovněž thrash vykazuje velký vliv hardcoreu a Nové vlny britského heavy metalu.[96] Nejvýznamnější scéna v Spojených státech, odkud thrash pochází, se nacházela v oblasti sanfranciského zálivu. Thrashové kapely vyvinuly nový sound, který se vyznačoval větší rychlostí a agresivitou v porovnání s původním heavy metalem, i v porovnání s jeho následovníkem – glam metalem.[96] Většinou se tu prolínají nízké kytarové riffy s hlavní shredovou kytarou. Texty převážně rozebírají nihilistický náhled na svět, anebo se zabývají společenskými problémy, využívajíc při tom drsný, neslušný jazyk. Charakterizovali jej slovními spojeními jako „zkažená městská muzika“ či „bělošský bratranec rapu“.[97]

 

Thrash zpopularizovala tzv. „Velká thrashová čtyřka“: Anthrax, Megadeth, Metallica a Slayer.[98] Kreator, Sodom a Destruction, tři německé kapely, nejvíce přispěly k tomu, že se tenhle styl dostal do Evropy. Neméně důležité byli také kapely Testament ze San Franciska, Exodus z New Jersey a brazilská Sepultura. Třebaže thrash pochází z undergroundu (a v prvních deseti letech byl více-méně jen undergroundovým fenoménem), některým skupinám se podařilo získat rovněž komerční publikum. Metallice se roku 1986 podařilo dostat mezi 40 nejlepších alb v hitparádě Billboard s albem Master of Puppets a dva roky nato s albem ...And Justice for All dobyla šesté místo; alba kapel Megadeth a Anthrax měli rovněž alba na vrcholu žebříčka.[99]

 

Slayer si sice nevydobyli takovou popularitu jako zbytek Velké čtyřky, no navzdory tomu vydali jeden ze směrodajných alb žánru: časopis Kerrang! označil album Reign in Blood (1986) za „nejtvrdší album všech časů.“[100] Dvě desetiletí nato jej zas magazín Metal Hammer vyhlásil za nejlepší album za posledních dvacet let.[101] Slayer si získal, na svou škodu, posluchačstvo z radů krajně pravicových skinheadů, poněvadž se ve svých textech zabývá násilím a nacizmem.[102] Začátkem 90. let thrash dosáhl nevídaný úspěch, čímž dal novou tvář komerčnímu metalu.[103] „Černé album“ od Metalliky se umístnilo na prvním místě v žebříčku Billboard, Countdown to Extinction od Megadeth (1992) na druhém, Anthrax a Slayer se dostaly do první desítky, a alba lokálních kapel jako Testament a Sepultura se dostaly do první stovky.


Death metal

 

Thrash se záhy začal vyvíjet a vyčlenily se z něj extrémnější metalové styly. Jak tvrdí MTV News, „muzika kapely Slayer byla přímo odpovědná za vzestup death metalu“.[105] Venom, kapela z NWOBHM, měla taktéž zásluhu na rozvoji stylu. Rouhání se a satanizmus, prvky uplatňované u podobných kapel, si našly místo také v severoamerických i evropských deathmetalových kapelách. K prvotním skupinám stylu patří floridští Death a kalifornští Possessed. Říká se, že označení „death metal“ pochází od těchto kapel; Possessed vydali roku 1984 demo Death Metal a na jejich debutovém albu Seven Churches (1985) se objevila skladba s názvem „Death Metal“.

 

Death metal zužitkoval rychlost a agresivitu thrashe i hardcoreu, k tomu přidal texty inspirované nízkorozpočtovými hororovými filmy „zetkové“ kategorie a satanismem.[106] Zpěv se vyznačuje ponurostí, hrdelností a hlubokým ječením, „smrtelným skřípotem“[107] a jinými nezvyklými technikami.[108] Hluboký, agresivní vokální styl doplňují podladěné, mimořádně zkreslené kytary[106][107], neuvěřitelně rychlé bicí (obyčejně dvojpedálové) a mohutná „zvuková stěna“ vytvořená z blast beatů. Příznačné jsou rovněž frekventované změny tempa a taktu, a synkopa.

 

Death metal, podobně jako thrash, odmítá vyumělkovanost původních metalových stylů a namísto toho si potrpí na všední styl odívání: roztrhané džíny a tuctové kožené bundy.[109] Jednou z mála výjimek je Glen Benton z kapely Deicide, který mívá při vystoupeních obrácený kříž na čele a nosívá brnění. Morbid Angel si přisvojili neofašistickou symboliku.[109] Tyto dvě kapely, spolu s Death a Obituary, patří mezi nejvýznamnější skupiny na hlavní deathmetalové scéně, která povstala na Floridě v polovině 80. let. V Spojeném království se z anarcho-punkového hnutí vyčlenil podobný styl zvaný grindcore, zastupovaný skupinami jako Napalm Death a Extreme Noise Terror.[106] Počala se rovněž rozvíjet rozsáhlá skandinávská deathmetalová scéna, reprezentovaná kapelami Entombed a Dismember. Mimo toho se zrodil melodický death metal, kde mezi čelné představitele patří Švédové In Flames a Dark Tranquillity a Finové Children of Bodom a Kalmah.


Black metal

 

První vlna black metalu se objevila v první polovině 80. let, kdy začaly tento styl hrát kapely jako Venom (Velká Británie), Mercyful Fate (Dánsko), Hellhammer a Celtic Frost (Švýcarsko), a Bathory (Švédsko). Koncem 80. let stály na čele druhé vlny skupiny jako Mayhem, Burzum a Emperor.[110] Pro black metal je sice specifická různorodost stylu a kvality provedení, přesto má většina skupin několik společných rysů: vřeštivé a vrčivé vokály zvané screaming, velice zkreslené kytary využívající tremolování (tremolo picking), „temnou atmosféru“[108] a záměrně nekvalitní zvuk s okolními zvuky a šumy.[111] Navzdory tomu, že tematika satanizmu má v black metalu největší zastoupení, mnohé kapely se nechaly inspirovat rovněž starověkým pohanstvím, čímž podporovaly návrat k předkřesťanským hodnotám.[112] Mnohé blackmetalové skupiny rovněž „experimentují z prvky všech myslitelných forem metalu, folku, elektroniky a avantgardy.“[107] Bubeník Fenriz ze skupiny Darkthrone vysvětluje, že „je to o produkci, textech, o tom jak se oblékají a o závazku udělat odporný, surový, ponurý materiál. Nespájel je společný sound.“[113]

 

Především mezi skandinávskými skupinami jako Mayhem či Immortal začal být v 90. let populární tzv. „corpse paint“, čili „mrtvolní líčení“, kdy se členové skupiny líčily jako mrtvoly, lebky nebo duchové. Bathory položili základ pro viking a folk metal, a díky Immortal si větší pozornost získaly blast beaty. Na začátku 90. let měli blackmetaloví vandalové v Norsku na svědomí značné násilnosti.[114] Členové skupin Mayhem a Burzum byli zakladateli spolku Inner Circle, který je odpovědný za vypálení množství dřevěných norských kostelíků. Narůstající zájem o death metal způsobil, že black metal si začal získávat podporu skandinávského metalového undergroundu, zprvu v Norsku, i přes odmítavé postoje ze strany samotných blackmetalistů.[115] Zpěvák skupiny Gorgoroth Gaahl říká: „black metal se nikdy nepokoušel získat fanoušky.... Měli jsme společného nepřítele, a to křesťanství, socialismus, a vlastně cokoliv společné s demokracií.“[113]

 

Asi od roku 1992 se postupně začínaly vytvářet blackmetalové scény i v zemích mimo Skandinávii, např. v Německu, Francii nebo Polsku.[116] Násilí této scény zasáhlo své vlastní základy brzy ráno 10. srpna 1993, když zakladatele skupiny Mayhem Euronymouse ubodal na smrt Varg Vikernes ze skupiny Burzum (pro Mayhem však nahrával basovou linku pro debutové album). Tento případ si získal značnou pozornost médií.[113] V polovině 90. let, kdy mnozí lidé ze scény začali pociťovat stagnaci žánru,[117] některé prominentní kapely jako Burzum či Beherit začaly začleňovat do své tvorby prvky ambientu, nebo symfonického metalu (Tiamat, Samael).[118] Norská skupina Dimmu Borgir přiblížila koncem 90. let black metal blíže k střednímu proudu populární hudby.[119] Zásluhu na zpopularizovaní žánru mají rovněž Angličané Cradle of Filth, časopisem Metal Hammer prohlášeni za nejúspěšnější metalovou kapelu od dob Iron Maiden.[120] V současnosti patří mezi miláčky kritiky švédští tradicionalisti Watain,[121] francouzští experimentátoři Deathspell Omega,[122] a americký one-man-band Xasthur.[123]


Power metal

 

Powermetalová scéna vznikla v 90. letech na protest proti příkrosti death a black metalu.[124] Navzdory tomu, že v Severní Americe se power metal držel více-méně v undergroundu, v Evropě, Japonsku a v Jižní Americe se těšil obrovské oblibě. V power metale stojí na prvním místě vzletné vokály, epická melodika a tematika, které „apelují na posluchačův smysl pro udatnost a krásu.“[125] Základy tohoto soundu položila v polovině 80. let německá skupina Helloween, která skloubila power riffy, melodiku, vysoký, „čistý“ zpěv kapel jako Judas Priest a Iron Maiden, s rychlostí a energií thrashe, „vytvářeje tak zvuk, který dnes poznáme pod jménem power metal.“[126] V USA patřily mezi průkopníky stylu newyorské skupiny Manowar a Virgin Steele. Fošna Rising Force od Yngwieho Malmsteena měla nemalou zásluhu na zpopularizování pekelně rychlého kytarového stylu známého jako „shredding“, a jeho přičiněním se rovněž ujal metal s prvky vážné hudby. Tyto zdokonalení měli velký vliv na power metal.

 

Sound tradičnějších powermetalistů, jako jsou HammerFall ze Švédska, DragonForce z Anglie a Iced Earth z Floridy, je spjatý s klasickým stylem NWOBHM.[127] Mnohé powermetalové skupiny používají klávesisty, někdy též spolupracují se symfonickými orchestry či opěrnými zpěváky a zpěvačkami, čímž dodávají této hudbě „symfonický“ ráz. K takovým kapelám patří Kamelot z Floridy, Nightwish z Finska, Rhapsody of Fire z Itálie a Catharsis z Ruska. Power metal má silnou diváckou základnu jednak v Japonsku, jednak v Jižní Americe, kde se těší popularitě skupiny jako Angra z Brazílie či Rata Blanca z Argentiny.

 

Blízkým příbuzným power metalu je progresivní metal, který si osvojil komplexní kompoziční přístup skupin jako Rush nebo King Crimson. Průkopníky tohoto stylu jsou americké kapely Queensrÿche, Fates Warning a Dream Theater. K představitelům fúze power a prog-metalu patří Symphony X z New Jersey, jejíchž ky

Metal - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče

product_code
 (Band Your Head) Metal Health [Quiet Riot] akordy noty tab text,
 A Dangerous Meeting [Mercyful Fate] akordy noty tab text,
 Ace Of Spades [Motorhead] akordy noty tab text,
 Ain't Talkin' 'Bout Love [Van Halen] akordy noty tab text,
 Alive [P.O.D.] akordy noty tab text,
 All Along The Watchtower [Jimi Hendrix Experience, The] akordy noty tab text,
 All My Life [Foo Fighters] akordy noty tab text,
 Am I Evil? [Diamond Head] akordy noty tab text,
 Am I Evil? [Metallica] akordy noty tab text,
 Animal [Def Leppard] akordy noty tab text,
 Back In Black [Ac/Dc] akordy noty tab text,
 Balls To The Wall [Accept] akordy noty tab text,
 Bark At The Moon [Osbourne, Ozzy] akordy noty tab text,
 Beautiful Girls [Van Halen] akordy noty tab text,
 Beyond The Realms Of Death [Judas Priest] akordy noty tab text,
 Big City Nights [Scorpions] akordy noty tab text,
 Bitch School [Spinal Tap] akordy noty tab text,
 Black - Sevendust akordy noty tab text,
 Black Hole Sun [Soundgarden] akordy noty tab text,
 Bleed - Soulfly akordy noty tab text,
 Bleed (Soulfly) akordy noty tab text,
 Born To Be Wild [Steppenwolf] akordy noty tab text,
 Breaking The Chains [Dokken] akordy noty tab text,
 Breaking The Law [Judas Priest] akordy noty tab text,
 Bring Your Daughter... To The Slaughter [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Bulls On Parade [Rage Against The Machine] akordy noty tab text,
 Burn [Deep Purple] akordy noty tab text,
 Burn The Witch [Queens Of The Stone Age] akordy noty tab text,
 Can I Play With Madness [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Can I Play With Madness? [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Cochise [Audioslave] akordy noty tab text,
 Come Original - 311 akordy noty tab text,
 Come Original (311) akordy noty tab text,
 Cowboys From Hell [Pantera] akordy noty tab text,
 Crawling [Linkin Park] akordy noty tab text,
 Crazy Train [Osbourne, Ozzy] akordy noty tab text,
 Cult Of Personality [Living Colour] akordy noty tab text,
 Dead Star [Muse] akordy noty tab text,
 Decadence Dance [Extreme] akordy noty tab text,
 Denial (Sevendust) akordy noty tab text,
 Detroit Rock City [Kiss] akordy noty tab text,
 Dirty Deeds Done Dirt Cheap [AC/DC] akordy noty tab text,
 Disposable Heroes [Manson, Marylin] akordy noty tab text,
 Don't Treat Me Bad [Firehouse] akordy noty tab text,
 Down Boys [Warrant] akordy noty tab text,
 Duality [Slipknot] akordy noty tab text,
 Edgecrusher (Fear Factory) akordy noty tab text,
 Enter Sandman [Metallica] akordy noty tab text,
 Epic [Faith No More] akordy noty tab text,
 Every Rose Has Its Thorn [Poison] akordy noty tab text,
 Fade To Black [Metallica] akordy noty tab text,
 Faith [Limp Bizkit] akordy noty tab text,
 Falling Away From Me (Korn) akordy noty tab text,
 Falling Away From Me [Korn] akordy noty tab text,
 Fat Lip (Sum 41) akordy noty tab text,
 Fear Of The Dark [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Feel Good Hit Of The Summer [Queens Of The Stone Age] akordy noty tab text,
 Flavor Of The Week (American Hi-fi) akordy noty tab text,
 Flowing - 311 akordy noty tab text,
 Fly To The Angels [Slaughter] akordy noty tab text,
 From This Day (Machine Head) akordy noty tab text,
 Get Free (The Vines) akordy noty tab text,
 Get The Funk Out [Extreme] akordy noty tab text,
 Girl's Not Grey [AFI] akordy noty tab text,
 Girls, Girls, Girls [Motley Crue] akordy noty tab text,
 Go With The Flow [Queens Of The Stone Age] akordy noty tab text,
 Godzilla [Blue Oyster Cult] akordy noty tab text,
 Gone Away [Offspring, The] akordy noty tab text,
 Guerrilla Radio [Rage Against The Machine] akordy noty tab text,
 Guitar Sounds akordy noty tab text,
 Hallowed Be Thy Name [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Hard Rock Hallelujah [Lordi] akordy noty tab text,
 Heaven's On Fire [Kiss] akordy noty tab text,
 Hells Bells [AC/DC] akordy noty tab text,
 Here I Go Again [Whitesnake] akordy noty tab text,
 Here To Stay [Korn] akordy noty tab text,
 Highway To Hell [Ac/Dc] akordy noty tab text,
 Hole Hearted [Extreme] akordy noty tab text,
 Holy Diver [Dio] akordy noty tab text,
 Holy Diver [Killswitch Engage] akordy noty tab text,
 Holy Smoke [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Hot For Teacher [Van Halen] akordy noty tab text,
 Chop Suey! [System Of A Down] akordy noty tab text,
 I Am Hated [Slipknot] akordy noty tab text,
 I Am The Law [Anthrax] akordy noty tab text,
 If Everyone Cared [Nickelback] akordy noty tab text,
 In The End [Linkin Park] akordy noty tab text,
 Introduction akordy noty tab text,
 Iron Man [Black Sabbath] akordy noty tab text,
 Joker & The Thief [Wolfmother] akordy noty tab text,
 Judith [A Perfect Circle] akordy noty tab text,
 Just Because [Jane's Addiction] akordy noty tab text,
 Just Like This - Limp Bizkit akordy noty tab text,
 Killing In The Name [Rage Against The Machine] akordy noty tab text,
 Last Resort [Papa Roach] akordy noty tab text,
 Lay It Down [Ratt] akordy noty tab text,
 Lights Out [UFO] akordy noty tab text,
 Lit Up - Buckcherry akordy noty tab text,
 Live And Let Die [Guns N' Roses] akordy noty tab text,
 Livin' On A Prayer [Bon Jovi] akordy noty tab text,
 Loco [Coal Chamber] akordy noty tab text,
 Love Bites (Def Leppard) akordy noty tab text,
 Love Is On The Way [Saigon Kick] akordy noty tab text,
 Love Of A Lifetime [Firehouse] akordy noty tab text,
 Low [Foo Fighters] akordy noty tab text,
 Make Me Bad [Korn] akordy noty tab text,
 Mama Kin [Aerosmith] akordy noty tab text,
 Master Of Puppets [Metallica] akordy noty tab text,
 Mein Herz Brennt [Rammstein] akordy noty tab text,
 Mother [Danzig] akordy noty tab text,
 Movies (Alien Ant Farm) akordy noty tab text,
 Mr. Crowley [Osbourne, Ozzy] akordy noty tab text,
 Muscle Museum [Muse] akordy noty tab text,
 Music And Tab Guide akordy noty tab text,
 Music Shop Classic akordy noty tab text,
 No More Tears [Wylde, Zakk] akordy noty tab text,
 No One Knows [Queens Of The Stone Age] akordy noty tab text,
 Nobody's Real - Powerman 5000 akordy noty tab text,
 Nookie [Limp Bizkit] akordy noty tab text,
 Nothing Else Matters [Metallica] akordy noty tab text,
 Numb [Linkin Park] akordy noty tab text,
 One Step Closer [Linkin Park] akordy noty tab text,
 Outro, akordy noty tab text,
 Outshined [Soundgarden] akordy noty tab text,
 Panama [Van Halen] akordy noty tab text,
 Paranoia (Black Sabbath) akordy noty tab text,
 Paranoid [Black Sabbath] akordy noty tab text,
 Paranoid [Black Sabbath] akordy noty tab text,
 Pardon Me (Incubus) akordy noty tab text,
 Party Hard [Andrew W.K.] akordy noty tab text,
 Poison [Alice Cooper] akordy noty tab text,
 Pour Some Sugar On Me [Def Leppard] akordy noty tab text,
 Promise - Eve 6 akordy noty tab text,
 Question! [System Of A Down] akordy noty tab text,
 Raining Blood [Slayer] akordy noty tab text,
 Right Here In My Arms [Him] akordy noty tab text,
 Right Next Door To Hell [Guns N' Roses] akordy noty tab text,
 Rock Me [Great White] akordy noty tab text,
 Rock 'N' Roll Ain't Noise Pollution [AC/DC] akordy noty tab text,
 Rock Of Ages [Def Leppard] akordy noty tab text,
 Rock You Like A Hurricane [Scorpions] akordy noty tab text,
 Run To The Hills [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 Runnin' With The Devil [Van Halen] akordy noty tab text,
 Rusted From The Rain [Talent, Billy] akordy noty tab text,
 Sad But True [Metallica] akordy noty tab text,
 Seek And Destroy [Metallica] akordy noty tab text,
 Seventeen [Winger] akordy noty tab text,
 Shake Me [Cinderella] akordy noty tab text,
 Shot In The Dark [Osbourne, Ozzy] akordy noty tab text,
 School's Out [Cooper, Alice] akordy noty tab text,
 Signs [Tesla] akordy noty tab text,
 Slither [Velvet Revolver] akordy noty tab text,
 Smells Like Teen Spirit [Nirvana] akordy noty tab text,
 Smoke On The Water [Deep Purple] akordy noty tab text,
 Smokin' In The Boys Room [Motley Crue] akordy noty tab text,
 Souls Of Black [Testament] akordy noty tab text,
 Southtown (P.O.D.) akordy noty tab text,
 Spiders - System Of A Down akordy noty tab text,
 Spit It Out (Slipknot) akordy noty tab text,
 Stacked Actors [Foo Fighters] akordy noty tab text,
 Stargazer [Rainbow] akordy noty tab text,
 Stockholm Syndrome [Muse] akordy noty tab text,
 Strutter [Kiss] akordy noty tab text,
 Sugar - System Of A Down akordy noty tab text,
 Sugar (System Of A Down) akordy noty tab text,
 Symphony Of Destruction [Megadeth] akordy noty tab text,
 Take A Look Around - Limp Bizkit akordy noty tab text,
 Take A Look Around (Limp Bizkit) akordy noty tab text,
 Take A Look Around (Theme From M:1-2) [Limp Bizkit] akordy noty tab text,
 Take A Look Around [Limp Bizkit] akordy noty tab text,
 Talk Dirty To Me [Poison] akordy noty tab text,
 Territory [Sepultura] akordy noty tab text,
 Testify (Rage Against The Machine) akordy noty tab text,
 Testify [Rage Against The Machine] akordy noty tab text,
 The Bands akordy noty tab text,
 The Boys Are Back In Town [Thin Lizzy] akordy noty tab text,
 The Fight Song (Marilyn Manson) akordy noty tab text,
 The Fight Song [Manson, Marilyn] akordy noty tab text,
 The History Of Metal akordy noty tab text,
 The Music akordy noty tab text,
 The Nobodies [Marilyn Manson] akordy noty tab text,
 The Number Of The Beast [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 The Rock Show (Blink 182) akordy noty tab text,
 The Spirit Of Radio [Rush] akordy noty tab text,
 The Trooper [Iron Maiden] akordy noty tab text,
 The Unforgiven [Metallica] akordy noty tab text,
 The Zoo [Scorpions] akordy noty tab text,
 These Boots Are Made For Walkin' [Megadeth] akordy noty tab text,
 These Boots Are Made For Walking [Megadeth] akordy noty tab text,
 To Be With You [Mr. Big] akordy noty tab text,
 Toxicity [System Of A Down] akordy noty tab text,
 Tyler's Song - Coal Chaber akordy noty tab text,
 Types Of Metal akordy noty tab text,
 Up All Night [Slaughter] akordy noty tab text,
 Victim Of Changes [Judas Priest] akordy noty tab text,
 Wait [White Lion] akordy noty tab text,
 Wake Up [Rage Against The Machine] akordy noty tab text,
 Walk [Pantera] akordy noty tab text,
 Walk This Way [Aerosmith] akordy noty tab text,
 Walk this Way [Run DMC] [Aerosmith] akordy noty tab text,
 War Pigs [Black Sabbath] akordy noty tab text,
 Welcome To The Fold (Filter) akordy noty tab text,
 We're Not Gonna Take It [Twisted Sister] akordy noty tab text,
 What If (Creed) akordy noty tab text,
 What I've Done [Linken Park] akordy noty tab text,
 Whatever [Godsmack] akordy noty tab text,
 When I Come Around [Green Day] akordy noty tab text,
 When The Children Cry [White Lion] akordy noty tab text,
 When Worlds Collide - Powerman 5000 akordy noty tab text,
 When Worlds Collide (Powerman 5000) akordy noty tab text,
 Whole Lotta Rosie (Ac/Dc) akordy noty tab text,
 Yankee Rose [Roth, David Lee] akordy noty tab text,
 You Could Be Mine [Guns N' Roses] akordy noty tab text,
 You Give Love A Bad Name [Bon Jovi] akordy noty tab text,
 Youth Gone Wild [Skid Row] akordy noty tab text,
 You've Got Another Thing Comin' [Judas Priest] akordy noty tab text,