Mumford & Sons - noty, taby, akordy
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Mumford & Sons
Wikipedie
Mumford & Sons jsou anglická folk-rocková kapela. Její členové jsou Marcus Mumford (zpěv, kytara, bubny, mandolína), Ben Lovett (zpěv, klávesy, akordeon, bubny), Winston Marshall (zpěv, banjo, dobro) a Ted Dwane (zpěv, basa, bubny, kytara). Skupina vznikla v říjnu 2007 z takzvané folkové scény západního Londýna, jejíž součástí byli další umělci jako Laura Marling, Johnny Flynn a Noah and the Whale. Mumford & Sons nahráli EP Love Your Ground a koncertovali po Velké Británii, aby tak přiblížili publiku svoji hudbu a získali podporu pro nahrávku plného alba. To vydali v říjnu 2009 pod názvem Sigh No More a dosáhli s ním na druhé místo britského i amerického žebříčku. Skupina v roce 2010 výrazně získala na popularitě, začala vystupovat na větších koncertech a také se začala objevovat v americké televizi. 1. prosince 2010 získala skupina dvě nominace na cenu Grammy, v kategoriích Nejlepší nový umělec a Nejlepší rocková skladba ("Little Lion Man"). Vyhrála australskou hudební cenu ARIA pro nejpopulárnějšího zahraničního umělce v roce 2010 a také cenu BRITs v roce 2011 pro nejlepší britské album.
Historie
Začátky: 2007–2008
Mumford & Sons založili v říjnu 2007 Marcus Mumford, Ben Lovett, Winston Marshall a Ted Dwane. Členové skupiny jsou multi-instrumentalisté a střídají se v hraní na kytaru, bubny, klávesové nástroje, baskytaru, a také na tradiční folkové nástroje jako je banjo, mandolína a dobro.[3] Jméno skupiny bylo zvoleno s ohledem na to, že v době vzniku byl Marcus Mumford nejvíce viditelným členem a organizoval kapelu a její vystoupení. Podle Bena Lovetta má jméno vyvolávat dojem jména starodávného rodinného podniku.[4] Ve stejné době se v západním Londýně začalo prosazovat více podobných kapel a vznikl tak název "West London folk scene", tedy folková scéna západního Londýna. Podle Marcuse Mumforda je takové označení přehnané - Mumford & Sons a další folkoví umělci prostě v té době náhodou vystupovali ve stejné oblasti. V rozhovoru pro deník Herald Sun k tomu řekl: "Ani to není folk. No, něco z toho je, ale rozhodně to není scéna. Někoho nadchla myšlenka pár skupin žijících v dosahu sta mil a snaží se tu myšlenku prodat. Je to komunita, není to scéna, a není exkluzivní.[5] Styl kapely je srovnáván s umělci jako Noah and the Whale, Johnny Flynn a Laura Marling (té dělal Marcus Mumford bubeníka).[6] Na začátku roku 2008 začala skupina pracovat s manažerem Adamem Tudhopem, který zastupuje i skupinu Keane a Lauru Marling.[7] Díky jeho konexím pak skupinu začal sledovat Louis Bloom z nahrávací společnosti Island Records. Podle Blooma byla tehdy skupinu ještě v zárodku: "Ještě to nebylo ono, prostě jen pár přátel, a potřebovali čas na rozvoj. Dalších šest měsíců jsem chodil na jejich vystoupení a na každém z nich získávali další a další fanoušky."[7] V únoru 2008 dokončili Mumford & Sons rozsáhlé turné po Velké Británii společně s Alessi's Ark, Sons of Noel and Adrian, Peggy Sue, Petem Roe, The Cutaway a dalšími. V červnu skupina poprvé vystoupila na známém festivalu Glastonbury.[3] Marcus Mumford byl také na turné po Austrálii s Laurou Marling, jejíž plachost a neochota k interakci s publikem dala vyniknout právě Marcusovi. To dalo základ jeho přístupu k publiku Mumford & Sons, se kterým se snaží často komunikovat a vytvořit příjemnou a nenucenou atmosféru.[5] Prvním projektem skupiny bylo EP nazvané Love Your Ground, jehož dokončení trvalo rok a vydáno bylo v listopadu 2008 pod Chess Club Records.[3]
Sigh No More: 2009–2010
Během let 2008 a 2009 hráli Mumford & Sons na malých a středních koncertech po Velké Británii a USA skladby z Love Your Ground a také nové písně, ze kterých následně vzniklo album Sigh No More. Skupina ho nahrála s producentem Markusem Dravsem, který spolupracoval už například s Arcade Fire.[5] V té době ještě ani neměli členové kapely vlastní nástroje a Dravs je nejprve odmítl, když přišli do studia s prázdnýma rukama.[8] Jediná skladba z Love Your Ground, která se objevila i na novém albu, byl Little Lion Man. Skupina si album financovala sama, aby se tak vyhnula uměleckým i technickým kompromisůn, které někdy provází nahrávání alb financovaných hudebními společnostmi.[5] V roce 2009 se Mumford & Sons vydali na turné s Laurou Marling a také se podíleli na jejím albu I Speak Because I Can z roku 2010.[9][5] V srpnu 2009 podepsala skupina smlouvu s Island Records ve Velké Británii, Dew Process v Austrálii a Novém Zélandu, Glassnote Records v Severní Americe a V2 Records pro zbytek světa. Šéf Dew Process Paul Piticco podepsal se skupinou smlouvu poté, co byl na jejich koncertě v USA, kde se mu zalíbil jejich "upřímný přístup" a unikátní styl. Jejich prvotní album bylo vydáno 5. října 2009, se skladbou Little Lion Man jako singlem. 17.února 2010, ve svém prvním vystoupení v americké televizi, hráli Mumford & Sons (mírně cenzurovaný) singl Little Lion Man na CBS v Noční show Davida Lettermana. Následovalo ještě vystoupení 26. února v The Late Late Show with Craig Ferguson s písní The Cave.[10] Mumford & Sons zaznamenali velký úspěch také v Austrálii a na Novém Zélandu a v listopadu 2010 vyhráli ocenění ARIA pro nejpopulárnějšího zahraničního umělce. Skupina se také objevila na albu Raye Daviese, kde spolu nahráli skladbu Days/This Time Tomorrow. V prosinci 2010 byla skupina nominována na cenu Grammy pro nejlepšího nového umělce a nejlepší rockovou skladbu (Little Lion Man), a na ceremoniálu vystoupili s písní The Cave. I přesto, že nominaci neproměnili, jim jejich vystoupení zvýšilo zájem médií i posluchačů - prodeje alba se v USA zvedly po cenách Grammy o 99%. [11][12] V únoru 2011 vyhráli cenu BRIT pro album roku a na ceremoniálu zahráli píseň Timshel[4] I zde došlo k posílení prodejů alba, konkrétně o 266% ve Velké Británii.[12] V březnu 2011 se už prodalo přes milion kopií alba ve Velké Británii a Spojených Státech.[12]
Druhé studiové album: 2011
Během svých turné na začátku roku 2011 začali členové Mumford & Sons pracovat na nových skladbách pro druhé album. Bel Lovett uvedl, že kreativní atmosféra Nashvillu v Tennessee skupině s psaním písní pomohla.[13] V březnu 2011 bylo ohlášeno červnové vystoupení kapely na festivalu Glastonbury, oproti roku 2010 tentokrát už na větším pódiu "The Other Stage".[14] V dubnu natočila stanice VH1 s kapelou ojedinělé vystoupení "Mumford & Sons: Unplugged".[15] 11. června 2011 skupina vystoupila na americkém festivalu Bonnaroo.[16] 24. června 2011 během vystoupení na Glastonbury potvrdila skupina nahrávání nového alba, které by mělo být dokončeno na konci roku 2011, a několik písní z tohoto alba také zahráli.[17]
Hudební styl a inspirace
Mumford & Sons jsou známí svými energickými koncerty, na kterých často mění hrané skladby a také kdo hraje na jaké nástroje. Členové kapely v rozhovorech uvádí, že se snaží o osobní spojení s publikem a "downsizing".[5] V rozhovoru s Markem Hoppusem také uvedli, že v roce 2010 odehráli zhruba 300 vystoupení. [18] Mnoho z textů jejich písní je silně ovlivněno literaturou. "Sigh No More", název alba a skladby, je inspirován Shakespearovou hrou Mnoho povyku pro nic, stejně jako verše Serve God love me and mend a One foot in sea and one on shore. Pro skladbu "Roll Away Your Stone" byl inspirací Macbeth.[19] Marcus Mumford k tomu řekl: "Shakespeara můžete vykrádat jak chcete, žádný právník vás kvůli tomu před soud nepožene."[19] Skladba "The Cave" pak ještě odkazuje na Homérovu Oddyseu. Písně "Timshel" a "Dust Bowl Dance" byly silně inspirovány romány Johna Steinbecka O myších a lidech, Na východ od ráje a Hrozny hněvu. Marcus Mumford v interview přirovnává turné ke Steinbeckovu popisu dobrodružství: "Steinbeck mluvil o tom, že cesta je věc sama o sobě a že se ji nemůžete snažit předvídat nebo přehnaně plánovat, protože pak z ní vyprchá všechen život. To je přesně druh turné, který mám rád. I když máme hrubý plán - do kterého města pojedeme a že tam budeme hrát - může se stát vpodstatě cokoliv." Marcus také ve svém volném čase spravuje online knižní klub na oficiální webové stránce skupiny.[20]
Mumford & Sons - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy
product_code
After The Storm
Awake My Soul
Dust Bowl Dance
I Gave You All
Little Lion Man
Roll Away Your Stone
Sigh No More
Sign No More
The Cave
Thistle & Weeds
Thistle And Weeds
Timshel
White Blank Page
Winter Winds
