Jaroslav Křička - noty
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Jaroslav Křička (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)
Jaroslav Křička (27. srpna 1882, Kelč – 23. ledna 1969, Praha) byl český hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista.
Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a na pražské konzervatoři byl žákem Karla Knittla a Karla Steckera. Zde se přátelil s Vítězslavem Novákem i jeho žáky. Studia hudby dokončil jednoročním pobytem v Berlíně (1905-1906). Poté žil tři roky v Rusku (Dněpropetrovsk), kde se přátelil s Glazunovem a Tanějevem a všemožně tu propagoval českou hudbu. Založil zde například symfonický orchestr, který dirigoval a do místních novin psal české hudební aktuality. Po návratu do Prahy v roce 1909 se stal sbormistrem Hlaholu, se kterým prováděl mimo jiné i premiéry sborových děl Janáčka, Nováka a Jeremiáše. V roce 1918 byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři a v těžké době okupace byl jejím rektorem. Po roce 1945 se věnoval výhradně kompozici.
V raných skladbách je patrný ruský vliv, během pobytu v Rusku na něj zapůsobilo dílo Rimského- Korsakova i Musorgského (1. smyčcový kvartet „Ruský“ (1907), Severní noci (1910), Tři bajky pro soprán a klavír (1917), Elegie na smrt Rimského-Korsakova (1918). Do povědomí širší veřejnosti se dostala díla Modrý pták - orchestrální ouvertura k Maeterlinckově pohádkové hře (1911), Písně rozchodu na slova Otakara Theera (1916) a hlavně opera Hipolyta (1910-1916) provedená v Národním divadle Karlem Kovařovicem a opera Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší podle Oscara Wilda (přepracovaná 1930 a hojně provozovaná v zahraničí i díky dedikaci paní Rosy Newarch, která propagovala českou hudbu zvláště v Anglii).
Svými díly obsáhl všechny hudební druhy a žánry od písní (Naše paní Božena Němcová - 1959), symfonií (Symfonietta op.77 - 1942, Sinfonietta semplice - 1962), oper (Král Lávra - 1940, Psaníčko na cestách - 1944) až k filmové hudbě (Cech panen Kutnohorských). Jeho odkaz je patrný i v jeho tvorbě pro děti. Opery Ogaři (1919) - z ní známý Bábinčin maršovský valčík, Dobře to dopadlo, aneb tlustý pradědeček, Lupiči a detektivové (1932), Oživlé loutky (1943) a instruktivní skladby pro mladé klavíristy (Cirkus v pěti tónech - 1934) a houslisty (Malý Kubelík - 1933). Silný vliv měla na skladatele atmosféra domova a rodiny (Klavírní trio Doma 1923-1924).
Vydal několik popularizačních a informačních publikací a ke konci života byl jmenován zasloužilým umělcem.
Jaroslav Křička - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku
Nákupní košík
