Emil František Burian - noty
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Emil František Burian (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)
Emil František Burian (11. června 1904, Plzeň – 9. srpna 1959, Praha) byl český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér.
Život
Narodil se v Plzni, kde byl jeho otec pěvec. Dostal se v Praze na konzervatoř, do její mistrovské školy.[1].
E. F. Burian byl členem levicově orientované literární skupiny Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešeli a založili si vlastní divadlo Da-Da. Poté spolupracoval se scénou Moderní studio.
V roce 1923 vstoupil do KSČ, ve svých devatenácti letech, z přesvědčení, což ovlivnilo jeho další činnost, která je často až agitační.
Burianův Voiceband měl v Sieně veliké úspěchy.
Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband.
Koncem roku 1933 založil divadlo D 34, kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se tedy jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41). V předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později Stalinem zavražděn. Pro řadu komunistických funcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem.
V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračních táborech. Nejprve byl v Terezíně, poté v Dachau a nakonec v Neuengamme, zde pracoval v továrně s válečnou výrobou, ve volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně. 3. května 1945 se mu za dramatických okolností podařilo zachránit se z lodi Cap Arcona po sporném útoku britského královského letectva RAF.
Po válce založil ještě divadlo D 46 a D 47, mimo těchto divadel řídil ještě tři brněnské scény a karlínskou operetu, které byly sdruženy do tzv. Družstva divadla práce.
Po roce 1948 působil jako poslanec poúnorového Národního shromáždění.
Roku 1951 poté, co hrozil bezprostřední zánik jeho divadla, převedl své D 51 do svazku Československé armády a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem. V roce 1955 z armády odešel a toto divadlo přejmenoval opět na D 34.
V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující nomenklatury komunistické kultury. Patřil však k osobnostem, které byly do značné míry režimu nepohodlné a nevypočitatelné a byl často kritizován zprava i zleva. Krátce řídil týdeník Kulturní politika, v němž působila řada později známých noninářů – Antonín Jaroslav Liehm, Stanislav Budín aj.
V roce 1954 byl jmenován národním umělcem.
V roce 1958 navštívil SSSR a pod vlivem Chruščovovy kritiky Stalina a jeho praktik vystoupil ve Španělském sále Pražského hradu se zásadním sebekritickým projevem. Zemřel krátce poté za dosud nevyjasněných okolností ve státním sanatoriu na selhání jater.
Dílo
Jeho dílo bylo ovlivněno dadaismem, futurismem a poetismem, je silně levicové a prakticky místy až agitační. Přesto především svou divadelní tvorbou pozitivně ovlivnil celé moderní české divadlo. Jeho inscenační postupy byly na svou dobu objevné (metafora jako hlavní výrazový prostředek, poezie, symbol, „vynálezy“ theatergraph a voice-band atd.) a divadlo z nich čerpá dodnes.
Divadelní režie
* Karel Hynek Mácha – Máj (voice-band)
* Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin
* Frank Wedekind – Procitnutí jara
* Vojna
* První a druhá lidová suita
* Vítězslav Nezval – Manon Lescaut
* atd.
Drama
* Krčma na druhém břehu
Filmové režie
* Věra Lukášová
* Chceme žít
Filmová hudba
* Zlaté ptáče
* Před maturitou
* Siréna
* Cesta do pravěku
Opery
* Mastičkář
* Bubu z Montparnassu
* Maryša
Knihy
* Černošské tance
* Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama
* O nové divadlo
* Zameťte jeviště – zde přišel s názorem, že divadlo patří těm, kdo jej vytváří.
* Vítězové
* Jazz – vznik jazzu, nástroje, orchestrace – vydáno v roce 1928, 188. svazek edice Aventinum
Dále napsal celou řadu koncertních skladeb.
Emil František Burian - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče
Nákupní košík
