Charles Gounod - noty
Vyhledat podle |
|
| Název: | |
| Hledat v popisu: | |
Charles Gounod (Wikipedie)
Charles-François Gounod (* 18. června 1818, Paříž, Francie - † 10. října 1893, Saint-Cloud) byl francouzský skladatel, který se proslavil zejména operami Faust (1859) a Romeo a Julie (Roméo et Juliette; 1867).
Život
Charles-François Gounod se narodil 18. června roku 1818 v Paříži jako syn talentovaného malíře (který zemřel, když byly chlapci pouze čtyři roky) a jeho ženy, která byla vynikající klavíristkou. Ta rozpoznala jeho výjimečné schopnosti, když ho učila hrát na klavír, a dala jej k česko-francouzskému skladateli Antonínu Rejchovi (1770 - 1836), k jehož dalším žákům patřili mimo jiné např. Hector Berlioz, Ferenc Liszt nebo César Franck.
Po studiu na pařížské konzervatoři získal v roce 1839 cenu Grand Prix de Rome za svou dramatickou scénu Fernand. Řím udělal na mladého Gounoda veliký dojem; byl hluboce zasažen duchovní hudbou šestnáctého století, především Palestrinou, a stal se hluboce věřícím. Před návratem do Paříže navštívil Vídeň (kde získal objednávku na dvě mše), Berlín a Lipsko, kde zůstal u Mendelssohnů a postupně si zamiloval Bachovu chorální hudbu.
Po návratu do Paříže, kde působil jako varhaník v chrámu Missions Entrangères, zde založil svůj vlastní církevní sbor, který vycházel spíše z Palestriny a Bacha, než z oblíbeného Rossiniho. Jednu dobu uvažoval Gounod, že vstoupí do služby církve, začal studovat teologii a začal se podepisovat jako Abbé Gounod, ale nakonec "po pěti letech ticha" se rozhodl, že se vzdá myšlenky stát se knězem a obrátil svou pozornost na spíše světštější záležitosti. Stejně jako většina dřívějších ambiciózních mladých francouzských skladatelů hledal i Gounod úspěch v divadle, a proto psal hodně scénické hudby a řadu oper.
Do "černého" se trefil až na čtvrtý pokus se svým Faustem (1859), který sklidil neuvěřitelný úspěch a dalo by se říci, že z Gounoda udělal během jedé noci nejznámějšího francouzského skladatele. Poté následovala další méně úspěšná díla jako Mireille (1864) a Romeo a Julie (1867), obě uvedená poprvé v Théâtre-Lyrique v Paříži.
Po vypuknutí francouzsko-pruské války v roce 1870 odvezl Gounod svou rodinu raději do Anglie, kde byli v bezpečí. Tam žil v Londýně celých pět let a nemálo fascinoval tamní viktoriánskou společnost četnými mimomanželskými vztahy. Založil zde nový sbor (později se stal členem Královské chorální společnosti), který řídil v roce 1871 při slavnostním otevření Royal Albert Hall.
V posledních letech svého života psal Gounod převážně duchovní skladby, které odpovídaly spíše anglickému vkusu a jimiž si byl schopen vydělat slušné honoráře. Některé z jeho oper, zejména legendární Faust, jsou dodnes známé a oblíbené. Stejně tak i jeho sentimentální písně, které byly ve světě neobyčejně populární. Snad nejznámější z těchto drobných skladeb je zhudebnění modlitby Ave Maria (založené na starší skladbě Johanna Sebastiana Bacha). Rovněž jeho mše a oratoria byly hrány po celé Evropě. Gounodův světový úspěch podtrhlo nakonec udělení řádu Čestné legie v roce 1888.
Charles Gounod zemřel 10. října roku 1893 v Saint-Cloud ve Francii jako velice bohatý a uznávaný muž nejen Francie.
Dílo
Opery
Sappho (1851)
La Nonna Sanglante (1854)
Le Medecin Malgré Lui (1858)
Faust (1859)
Philemon et Baucis (1860)
La Colombe (1860)
La Reine de Saba (1862)
Mireille (1864)
Romeo a Julie (1867)
Cinq-Mars (1877)
Polyeucte (1878)
Le Tribut de Zamora (1881)
Oratoria
Tobie (asi 1866)
Gallia (1871)
Jésus sur le lac de Tibériade (1878)
La Rédemption (1882)
Christus factus est (1883)
Mors et Vita (1884)
Symfonie
Symfonie č. 1 D dur (1855)
Symfonie č. 2 Es dur
Symfonie č. 3
Komorní hudba
Chorální kvartet a moll
Chorální kvartet č. 1 c moll »Le petit quatuor«
Chorální kvartet č. 2 A dur
Chorální kvartet č. 3 F dur
Malá symfonie
Charles Gounod - noty, akordy, texty písní, taby
noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku
